Ještě nedávno jsme zde informovali o policejním vyšetřování v Nizozemsku, které se týkalo zneužívání dětí v organizaci svědků Jehovových. Nyní dochází v této organizaci k zásadní změně, která platí pro celý svět.
Na svých oficiálních stránkách publikovala minulý čtvrtek (31. 1. 2019) společnost Strážná věž (svědkové Jehovovi) nejnovější studijní vydání časopisu Strážná věž (pro květen 2019), určené pro členy organizace. Časopis přiznává a do hloubky rozebírá problém zneužívání dětí pedofily v řadách organizace. Nazývá tuto problematiku morem, který nakazil i pravé křesťany (myšleni jsou svědkové Jehovovi).[1] Vedoucí sbor svědků Jehovových zároveň vydává pokyn ke změně postojů v této otázce a mění zažité pravidlo, kdy k usvědčení pedofilů v řadách svědků Jehovových bylo třeba dvou až tří svědků,[2] jinak ve většině případů organizace nijak nezakročila a obviněný byl pouze evidován.
Případy mají být nyní v zemích, kde to vyžaduje zákon, předávány k řešení nejen uvnitř sborů, ale i orgánům policie. V Novém čísle časopisu Strážná věž je napsáno:
Když se starší dozvědí o údajném sexuálním zneužití dítěte, musí poslechnout světské zákony, podle kterých mají povinnost to nahlásit orgánům státní moci? Ano. V zemích, kde takové zákony existují, starší udělají všechno pro to, aby je dodrželi a údajné zneužití dítěte nahlásili. (Řím. 13:1) Tyto zákony nejsou v rozporu s Božím zákonem. (Sk. 5:28, 29) Když se tedy starší o obvinění dozvědí, okamžitě kontaktují pobočku, aby zjistili, jak vyhovět zákonům, podle kterých mají povinnost to oznámit. – Starší ujistí oběť, rodiče a další, kdo o záležitosti vědí, že obvinění můžou nahlásit orgánům státní moci. Ale co když se takové obvinění týká někoho ve sboru a věc by se pak v okolí stala známou? Měl by křesťan, který obvinění ohlásil, mít pocit, že udělal Božímu jménu ostudu? Ne. Tím, kdo Boží jméno pošpinil, je pachatel.
Teprve po jednání se „světskou mocí” mají odpovědní svědkové jednat kázeňsky v rámci sboru:
Když se starší dozvědí, že někdo ve sboru je obviněn ze sexuálního zneužití dítěte, udělají všechno pro to, aby dodrželi světské zákony, podle kterých mají povinnost to oznámit. Pak záležitost zkoumají z biblického hlediska. Pokud jednotlivec obvinění odmítá, starší vyslechnou svědky provinění. Pokud přinejmenším dva lidé – ten, kdo vznesl obvinění, a někdo další, kdo může potvrdit, že obviněný spáchal tento nebo jiný skutek sexuálního zneužití dítěte – provinění dosvědčí, je to podklad pro sestavení právního výboru. Pokud žádný druhý svědek není, neznamená to, že ten, kdo vznáší obvinění, neříká pravdu. I když provinění nemůžou potvrdit dva svědkové, starší si uvědomují, že mohlo dojít k vážnému hříchu, který někomu velmi ublížil. Ty, kterým bylo ublíženo, budou dál utěšovat a podporovat. Kromě toho budou na údajného provinilce dávat pozor, aby chránili sbor před potenciálním nebezpečím. (Sk. 20:28)
Změnu postoje Vedoucího sboru k obětem zneužívání patrně urychlil stále se zvyšující počet žalob a také počet případů odškodnění, které společnost Strážná věž musí vynakládat. Důvodem k vysokému odškodnění byla dosavadní politika společnosti Strážná věž, vyučující, že oběť zneužití měla nejprve zneužití oznámit starším ve sboru. Zneužité dítě mělo mít dalšího svědka, který by tento zločin dosvědčil, pokud by se obviněný svědek Jehovův – údajný pachatel – dobrovolně nepřiznal. Když nebyl druhý svědek činu a viník se odmítl přiznat, případ se neměl uvnitř hnutí dále disciplinárně řešit. Měla být informována pouze pobočka (zemské vedení) a učiněna evidence o případu v ústředí svědků Jehovových. Oběť a její rodina o případu neměli mluvit mezi svědky Jehovovými. V opačném případě jim hrozilo vyloučení z organizace za nepodložená obvinění.
Změna vynikne při srovnání s pravidly, která platila dosud. Tato pravidla pocházela z časopisu Strážná věž z 1. listopadu 1995 (s. 25–29). (Pravidla jsou dostupná také zde, jejich české vydání vyšlo v časopise Strážná věž z 1. 11. 1995 na str. 28 a 29). Za následujícím textem pravidel je zmíněna ještě jejich malá úprava, která byla provedena roku 2002.
Co mohou udělat starší? Když některý člen sboru trpí tím, že se mu mimovolně vybavují vzpomínky nebo „obnovené vzpomínky“ na pohlavní zneužití, jsou obvykle určeni dva starší, aby mu pomohli. Tito starší by měli trpícího laskavě povzbudit, aby se prozatím zaměřil na to, jak se vypořádat s citovým rozrušením. Se jmény pachatelů, na které si postižený „vzpomněl“, by se mělo zacházet jako s přísně důvěrnou informací. … Co však dělat v případě, kdy se trpící člověk rozhodne, že vysloví obvinění? Pak by mu mohli dva starší poradit, aby v souladu se zásadou u Matouše 18:15 o tom obviněného osobně informoval. Pokud postižený není schopen mluvit s obviněným tváří v tvář, může mu zatelefonovat anebo případně napsat dopis. Pak má obviněný příležitost přednést Jehovovi svou odpověď na vznesené obvinění. Možná bude dokonce schopen předložit důkazy o tom, že se zneužití dopustit nemohl. Je také možné, že se vyzná ze svého hříchu a že dojde k usmíření. To by bylo krásné! Dojde-li k vyznání hříchu, mohou dva starší dále postupovat podle biblických zásad. Pokud je obvinění popřeno, měli by starší vysvětlit tomu, kdo obvinění vznesl, že z právního hlediska se již nic dalšího nedá dělat. Sbor bude obviněného nadále považovat za nevinného. Bible říká, že k tomu, aby se mohlo zakročit právně, musí být dva nebo tři svědkové. (2. Korinťanům 13:1; 1. Timoteovi 5:19)
I kdyby si více lidí „vzpomnělo“, že byli zneužiti týmž člověkem, jsou takové „vzpomínky“ bez dalších dokladů příliš nespolehlivé, než aby se jimi dalo podložit právní rozhodnutí. To neznamená, že se tyto „vzpomínky“ považují za nepravdivé (či pravdivé). Při právním jednání se však musí postupovat podle biblických zásad. Co však když obviněná osoba — která ovšem popírá, že se provinila — je skutečně vinna? Projde jí to bez trestu? Rozhodně ne! Otázku viny a neviny můžeme bez obav ponechat v Jehovových rukou. „Hříchy některých lidí jsou veřejně zjevné a vedou přímo k soudu, ale u jiných později jejich hříchy také vyjdou najevo.“ (1. Timoteovi 5:24; Římanům 12:19;14:12) Kniha Přísloví říká: „Očekáváním spravedlivých je radost, ale naděje ničemných, ta zanikne.“ „Když umírá ničema, jeho naděje zaniká.“ (Přísloví 10:28; 11:7) Jehova Bůh a Kristus Ježíš nakonec spravedlivě vynesou věčný rozsudek. (1. Korinťanům 4:5).
Na základě stálého tlaku a negativního mínění veřejnosti o tomto postoji byla provedena interním sdělením v dopisu pro starší sborů v USA ze dne 24. května 2002 malá úprava v pravidle svědectví dvou až tří svědků (kopie dopisu umístěna například zde). Vedoucí sbor v dopise vyjádřil očekávání, že starší budou zkoumat každé obvinění ze sexuálního zneužívání dětí, protože i jedno zneužité dítě je příliš, avšak při vyhodnocování důkazů musí mít na zřeteli jasné biblické pokyny. A odvolávají se přitom na znění textu Bible, který vykládají svým způsobem.[3] Nadále trvají na dvou až třech svědcích, nicméně upravují: „… pokud jsou dvě osoby svědkem různých incidentů stejného špatného skutku, jejich svědectví lze považovat za dostačující k přijetí opatření.“
Podrobně se i dalším naukám s tím spojených věnuje článek slovenských bývalých svědků Jehovových na stránkách dostupný zde.
Související příspěvek:
Vyšetřování svědků Jehovových v Nizozemsku (zde)
Některé další příspěvky o svědcích Jehovových:
Svědkové Jehovovi celosvětově: méně sborů, více nebeské naděje (zde)
Perzekuce svědků Jehovových v Rusku (zde)
Seznam pronásledovaných svědků Jehovových v Rusku (zde)
Majetek společnosti Strážná věž roste (zde)
Svědkové Jehovovi dále redukují své tiskoviny (zde)
Svědkové Jehovovi v Německu usilují o stažení knihy z trhu (zde)
[1] Strážná věž, studijní vydání, květen 2019, s. 8 odstavec 3.
[2] Strážná věž, studijní vydání, květen 2019, s. 11, odstavec 15.
[3] Jedná se o texty: 5. Mojžíšova 19:15, Matouš 18:16.