(Ne)veřejná meditace Cesty Guru Járy

Již několikrát jsme na stránkách Náboženského infoservisu psali o aktuálním vývoji ve společenství Cesta Guru Járy (zkr. CGJ), které vzniklo jako reakce na zadržení Jaroslava Dobeše a Barbory Pláškové na Filipínách na jaře 2015 (podrobně zde). Oba byli v té době mezinárodně stíhaní pro trestný čin znásilnění a napomáhání ke znásilnění. Takto kvalifikoval soud praxi tzv. odháčkování, tedy očistného sexuálního styku s guru Járou. Příběh guru Járy jinak známého také jako guru Anahdán a Óm Nadsamec byl už několikrát zvěčněn i v populární kultuře. Píseň a klip Guru Jára od slovenské hudební skupiny Heľenine oči je možno pustit zde. O případu pojednává také pátý díl druhé řady seriálu Život a doba soudce A. K. nazvaný Guru (lze přehrát zde). O dosavadním průběhu a podrobnostech trestní kauzy jsme informovali zde.

Ačkoli od zadržení Dobeše a Pláškové uběhly již téměř 4 roky, nebyli dosud vydáni k výkonu trestu do České republiky. Jedním z důvodů je i to, že Dobeš požádal na Filipínách o náboženský azyl a nově vzniklá společnost Cesta Guru Járy zažádala Ministerstvo kultury ČR o registraci a uznání svého náboženského charakteru. V loňském roce MK ČR žádost definitivně zamítlo (psali jsme zde), protože panovaly pochybnosti o tom, zda je charakter společenství skutečně náboženský a zda CJG splňuje zákonem dané podmínky pro registraci. Jedním z argumentů proti registraci byla i skutečnost, že všechny aktivity, které Cesta Guru Járy organizuje, jsou zpoplatněny a provozovány na živnostenské oprávnění. Zástupci CGJ však zamítnutí považují za nespravedlivé a obrátili se v té záležitosti na soud (zde).

Mandala symbolizující spojení mužského a ženského principu. Zdroj: web CGJ.

Na počátku roku 2019 se v newsletteru Cesty Guru Járy objevila informace o pravidelných měsíčních meditacích pro veřejnost v Praze, Brně a Opavě. První pražské setkání z celoročního cyklu Meditace s poselstvím hvězd se uskutečnilo 1. února od 20 hodin ve studiu Yoga Pilates ve Štěpánské ulici. Setkání se kromě mě a organizátorek Ing. arch. Dany Rakové a Lucie Mynaříkové, u nichž bylo nutné se před začátkem akce telefonicky registrovat, zúčastnilo dalších 7 osob (2 muži a 5 žen). Rezervace, jak mi organizátorky vysvětlily, byla nutná, protože počet míst v jógovém studiu je omezený. Z rozhovorů jsem vyrozuměla, že se navzájem všichni znají a jsem tedy jediná z řad veřejnosti, kdo akci navštívil. Ačkoli byla akce v newsletteru oznámena jako meditace pro veřejnost, neobjevila se na oficiálních webových stránkách ani na facebookovém profilu Cesty Guru Járy. Jak se zdá, pozvánka byla šířena pouze v emailovém newsletteru, který však odebírají jen zaregistrovaní zájemci o aktivity CGJ a pomocí facebookové události vytvořené z profilu Jóga s Danae, který spravuje Dana Raková.

Celé meditační setkání, které připravila a vedla Dana Raková, trvalo půl druhé hodiny a skládalo se z několika sekvencí meditačních cvičení vsedě, vleže a v chůzi na připravených karimatkách, které byly uspořádány v kruhu na podlaze jógového studia. Uprostřed místnosti byla na šátku postavena svíčka, u stěny pak žlutofialový obraz s propojenými trojúhelníky špičkou dolů a nahoru. Jedná se mandalu, která znázorňuje propojení mužského a ženského principu. Cesta Guru Járy tuto mandalu používá jako svůj symbol. Před samotným začátkem nám Dana představila plánovaný průběh meditace a důvod, proč je dobré meditovat. Pravidelnou meditaci označila za ochranné vajíčko, které člověku pomáhá překonávat nároky života. Následně nám rozdala tři barevné papírky, na které jsme měli napsat tři projekty, kterým se chceme v dohledné době věnovat. Tato aktivita souvisela s planetou Mars, která má vládnout měsíci únoru a je charakteristická aktivitou. Proto také únorová meditace nesla název Konám.

První částí byla očistná meditace vsedě, během níž jsme měli soustředit svůj pohled a myšlenky na plamen svíčky uprostřed místnosti. Dana nás zatím obešla s hudebním nástrojem, který připomínal xylofon. Zastavila se u každého účastníka a za jeho zády nástroj rozezněla a houpala s ním, aby vytvořila zvukovou vlnu, která měla sloužit k očištění. Cvičení ukončila úderem na tibetskou mísu. Druhá meditace probíhala vleže a připomínala spíše autogenní relaxační trénink s imaginacemi, během kterých jsme prožívali déšť na pláži ze své pozice, z pozice deště a z pozice květiny. Třetí cvičení probíhalo opět vsedě a jeho jádrem byla koncentrace na dech a jeho proudění nosními dírkami. Následovala technika tzv. pomalé chůze, která je známá také ze zenového prostředí. Jedná se o plné soustředění na každý moment pohybu těla v chůzi, který je prováděn co nejpomalejším tempem. Páté cvičení probíhalo opět v meditačním sedu. Tentokrát jsme se soustředili na dýchání do břicha. Další sekvencí bylo soustředění na oblast 4. a 6. čakry. To jsme prováděli v natočení směrem k mandale. Bonusem a v podstatě jediným zvláštnějším prvkem meditačního setkání bylo míchání posvátného egyptského elixíru. Ukázalo se, že se jedná o techniku, při níž jsme v ústech mísili sliny se světlem stvoření egyptského boha Atona v podobě slunečních paprsků. K tomu jsme měli v duchu odříkávat mantru, které však přes hlasitou hudbu nebylo dobře rozumět. Nastřádaný elixír jsme následně měli jako léčivou a ochrannou látku polknout a začít zase znovu. Po skončení práce s elixírem následovala ještě krátká relaxační část. Během ní nám Lucie připravila a přinesla každému misku nápoje masala. Dana nám dala ze sáčku vylosovat ruličku s motivačními úryvky z knihy Talent srdce, jejímž autorem je Jaroslav Dobeš. Podle barvy vytaženého lístku jsme se měli dozvědět, který ze tří projektů zformulovaných na začátku setkání je ten, do kterého se máme pustit nejdříve. Při pití masaly Dana nabídla, že nám emailem rozešle nahrávku s meditací na doma, abychom se mohli meditaci věnovat každý den.

Na celém setkání bylo velmi překvapivé, že kromě jedné krátké zmínky o příznivých cenách letenek na Filipíny, kde se bude od 25. února konat seminář Surftantra, a motivačních úryvků na papírku se nikdo z účastníků nezmínil o ničem, co by souviselo s Jaroslavem Dobešem nebo aktivitami společenství Cesty Guru Járy. Účel těchto meditačních setkání tedy není zcela jasný. Ačkoli mají být pro veřejnost, ta se o něm v zásadě neměla příležitost dozvědět. Pokud se už návštěvník z řad veřejnosti dostavil, nezjistil o náboženské praxi CGJ zhola nic, co by bylo nějak charakteristické, zvláštní nebo jedinečné, co by připomínalo nějakou speciální duchovní praxi. Podobné meditační soustředění by mohl zažít na kterémkoli esoterickém festivalu či jógovém setkání.