Oddělování církve a státu v Řecku pokračuje

Oddělování církve a státu v Řecku pokračuje

Řecký parlament čeká už příští měsíc hlasování, které má zásadním způsobem ovlivnit budoucí vztah mezi církví a státem. Pokud výsledky dopadnou podle očekávání, pravoslavná církev ztratí své privilegované postavení garantované ústavou.

Stát by se stal spoluvlastníkem církevního majetku a měl by možnost pronajímat církví nevyužívané nemovitosti. Za nejdůležitější bod zákona je považována ztráta statutu státních zaměstnanců pro pravoslavné duchovní. V případě uskutečnění dohody by stát založil speciální fond určený na výplaty stávajících kněží. Ročně by šlo zhruba o 200 milionů eur. Církev by se po jejich odchodu do důchodu starala o finanční zajištění jejich nástupců.

Proti návrhu se zvedla vlna nevole z řad části duchovenstva i věřících. „Pravoslaví bylo prodáno,“ vyjádřil se minulý měsíc v otevřeném dopise metropolita kalavrytský Amvrosios. „Přijdeme o vše, co zbylo z církevního majetku. Pravoslavní duchovní by se měli vzbouřit.“

Odborník na vztahy mezi církví a státem z aténské univerzity Sotiris Mitralexis však říká, že „každému nezaujatému pozorovateli musí být ale jasné, že smlouva by byla oboustranně výhodná.“ Po zkušenostech s ekonomickou krizí má církvi zajistit, aby ji neohrožovala případná další opatření, k jakým musela v minulých letech vláda sáhnout. Ta se dotkla se i církevního majetku a vyplácení kněží. „Mnoho duchovních svým financím téměř nerozumí. Myslí si, že jsou teď v bezpečí, přestože za těchto podmínek by jim každá vláda mohla s okamžitou platností přestat vyplácet mzdu,“ říká Mitralexis.

Náboženské otázky jsou v zemi obzvlášť podstatné. Podle posledního výzkumu Pew Research Center je Řecko druhou nejvíce religiózní zemí v Evropské Unii, před ním je pouze Rumunsko. 55 procent Řeků považuje náboženství za velmi důležitou součást svého života (psali jsme zde). I díky tomu dopadá na premiéra Tsiprase kritika ze strany konzervativců, kteří mu vytýkají jeho ateismus i to, že opouští tradiční vazby jeho funkce na náboženské tradice. Je prvním předsedou řecké vlády, který při uvedení do funkce složil civilní, nikoliv náboženský, slib.

Návrh zákona odsoudil také konstantinopolský patriarcha Bartoloměj. Podle jeho slov povede ke zrušení volna ve dnech náboženských svátků, k výrazné úpravě výuky při hodinách náboženství na školách a k odstraňování náboženských symbolů z veřejného prostoru. Zastánci zákona nicméně tvrdí, že žádná z těchto skutečností z dohody přímo neplyne.

Mezi odpůrce dohody mezí církví a státem patří i představitelé Krétské pravoslavné církve, která je částečně autonomní v rámci Konstantinopolského patriarchátu. Vadí jim hlavně užití výrazu „náboženská neutralita“, a celkově nesouhlasí s tím, že by kněží měli přijít o svůj statut státních zaměstnanců. Podle krétských biskupů povede dohoda ke „ztrátě pravoslavných tradic v řecké společnosti a vyustí v úplné vymizení pravoslaví z veřejného dění.“

Tsipras ale nemíní couvnout. „Tato dohoda znamená první krok vpřed. Předem jsme věděli, že se nám do cesty postaví překážky, ty však nezbývá než překonat. Budeme pokračovat v dialogu ve vzájemné úctě a respektu, dokud se nám nepodaří najít oboustranně prospěšné řešení. Církev má dostatek ekonomických prostředků k osamostatnění a udržení autonomie,“ prohlásil na konci minulého roku.

Podle RNS, zde. Ilustrační foto Pxhere.

 

Související příspěvky:

Oddělování církve a státu v Řecku nebude mít hladký průběh (zde)

Oddělování církve a státu v Řecku (zde)

Protesty proti „nepravoslavné multireligiózní výchově“ na řeckých školách (zde)

 

 

 



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na