Jižní Asie jako předmět studia západního esoterismu

Že Teosofická společnost, která byla založena roku 1875 Jelenou Petrovnou Blavatskou (1831–1891) a Henrym Steel Olcottem (1832–1907), měla velký, ne-li rozhodující vliv v esoterické tradici na Západě po celé 20. století, je zřejmé už od 70. let, kdy se etablovalo hnutí Nového věku (New Age). Ale nečekaně hluboký a rozsáhlý vliv Teosofické společnosti v Indii se stal hlavním poznatkem, který přinesl workshop Okultní jižní Asie: od 19. do 21. století, konaný 23. a 24. listopadu na Vídeňské univerzitě. Jeho organizátory byli prof. Karl Baier z tamního Institutu pro religionistiku a dr. Mriganka Mukhopadhyay, badatel na Amsterdamské univerzitě. Program workshopu je zde.

Prof. Karl Baier. Foto: Claudia Winklerová, Vídeňská univerzita.

Dr. Mukhopadhyay nakreslil v úvodním metodologickém příspěvku (jeho slovy) teoretický horizont diskuse o okultních tématech v náboženském životě Indie a Šrí Lanky. Výzkumník na Univerzitě v Heidelbergu dr. Julian Strube v druhém příspěvku skvěle ukázal roli tantry v indickém veřejném životě. Na jedné straně se negativní pojetí tantry podle H. P. Blavatské jako pokleslé magické aktivity stalo součástí vědomí západní nadřazenosti, které legitimovalo kolonialismus, na druhé straně se v současnosti tantra, pojímaná jako vědecká disciplina a zároveň odpovídající forma náboženství pro naši dobu (kalijugu), stala součástí indického národního obrození a boje proti modernismu. Doc. Tim Rudbøg, ředitel Kodaňského centra pro studium teosofie a esoterismu, rozebral ústřední pojem Teosofické společnosti „univerzální bratrství“ a dr. Julie Chajesová z Univerzity v Tel Avivu se zaměřila na vliv filosofie védanty ve spise H. P. Blavatské „Tajná nauka“. Z dalších pěti přednášek mě zaujal popis osobnosti a díla Šrí Sabhápatí svámího (*1840, datum úmrtí není známo): Keith Cantu, doktorand na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře, popsal jeho originální systém rádžajógy, který měl velký vliv i v Evropě, například na velmi známého britského okultistu Aleistera Crowleyho (1875–1947). Vynikající byla také přednáška hlavního organizátora, prof. Baiera, o „druhé generaci“ v Thesofické společnosti (po odštěpení její americké větve) a způsobu, jakým Teosofickou společnost proměnili vůdci této generace, Annie Wood Besantová (1847–1933) a Charles Webster Leadbeater (1847–1933).

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments