Fotoreportáž: Kráva jako matka i zbraň

Fotoreportáž: Kráva jako matka i zbraň

V pondělí 17. prosince vychází časopis Dingir 4/2018. Jeho hlavním tématem je „Náboženství a zvířata“. V tématu naleznete i článek indoložky Zuzany Hyhlíkové „Kráva jako matka i zbraň”. Článek doplňuje následující fotoreportáž (všechny fotografie je možné poklepem zvětšit):

(1.) Foto Zuzana Hyhlíková, Conoor 2016.

(1.) Indii v evropském povědomí reprezentuje mimo jiné výborné jídlo, rozmanité trhy s kořením, přehršel barev, vysoké hory, hluk, smog, přelidněnost nebo také kráva. V  tradičních společnostech měl dobytek pro přežití komunity zcela zásadní význam. Znamenal jistotu, bohatství a přežití. V Indii však prošlo postavení krávy zcela ojedinělým vývojem.

(2.) Foto Zuzana Hyhlíková, okres Madurai 2016.

(2.) Býky či voly používají lidé jako tažná zvířata podobně, jako tomu je i v jiných kulturách.

(3.) Foto Zuzana Hyhlíková, Bombaj 2016.

(3.) Samotné vnímání zvířat je od evropského dosti odlišné. Tomu odpovídá i obchod se zvířaty, který v Indii probíhá dosti jiným způsobem. Souvisí to i s tím, že Indové jsou od malička zvyklí vnímat bídu, utrpení i umírání v daleko větší míře než my. Díky tomu je jejich práh vnímavosti posunut mnohem níže, než tomu je u nás, kde jsou smutky i chmury života pečlivě skrývány za nehostinnými zdmi nemocnic, hospiců nebo azylových domů. Snímek zachycuje převoz živých slepic z drůbežího trhu, nejspíše do jedné z nedalekých restaurací.

(4.) Foto Zuzana Hyhlíková, Ellora 2016.

(4.) Dobytek se stal součástí indického pantheonu. Oba velcí bozi Višnu i Šiva jsou s postavou krávy nerozlučně spjati. Samotnému Šivovi slouží jako jízdní zvíře býk Nandin, ztělesnění mužské plodivé síly.

(5.) Foto Zuzana Hyhlíková, Brhadíšvarův chrám, Thaňdžávur 2016.

(5.) Kráva pro mnohé ztělesňuje celou Matku Indii, k níž cítí silné patriotické pouto. V krajní podobě se užívá coby nacionalistický symbol a její skalní ochránci neváhají použít proti jejím domnělým protivníkům násilí. Terčem útoků se stávají lidé, kteří mají se zabíjením krav něco do činění – jedná se především o muslimy a dality.

Foto Zuzana Hyhlíková, chrám Čámundéšvarí, Maisúr 2016.

(6.) Přítomnost posvátného dobytka v hinduistických chrámech je samozřejmostí. Lidé jej často nechávají přivázaný na prudkém slunci bez vody či potravy.

(7.) Foto Hana Hyhlíková, chrám Šrí Lakšmí Nárájana Pérumal Kóvil, Nilaveli, Srí Lanka 2016.

(7.) V hinduistických chrámech představuje kráva předmět uctívání a mnohých obřadů. Tento zvyk se neomezuje jen na samotnou Indii, ale provádí se v hinduistických chrámech přilehlých regionů.

(8.) Foto Zuzana Hyhlíková, Maisúr 2016.

(8.) Na první pohled ušlechtilá tendence, jako je ochrana zvířete, může sloužit k utlačování minoritních skupin obyvatel, a je silně podmíněná. Záleží nejen na kultuře a tradici, ale také na tendencích a snahách určitých ideových a mocenských proudů, které umně přetvoří vyšší postavení zvířete v národní symbol a zahalí ho aurou posvátnosti, jež dohledávají v autoritativních pramenech.

(9.) Foto Zuzana Hyhlíková, Maisúr 2016.

(9.) Je otázkou, do jaké míry „ochráncům“ opravdu záleží na blahu zvířat, a nakolik jde o tendenci, sledující zcela odlišný cíl – od mobilizace společnosti za politickými účely (například v období voleb) až po segregaci menšin.

(10.) Foto Zuzana Hyhlíková, Wellington 2016.

(10.) Kráva jako symbol má obrovskou sílu. Využívá toho i indická vláda k ochraně životního prostředí právě skrze ochranu krav. Cedule informuje o tom, jak plastové tašky ubližují kravám, které se živí vyhozenými odpadky a plasty v žaludku jsou často bezprostřední příčinou jejich smrti. Vyzývá, aby lidé kvůli kravám přestali igelitové tašky zcela používat a nahradili je bavlněnými či papírovými.

(11.) Foto Zuzana Hyhlíková, Ooty 2016.

(11.) Majitelé zvířatům mnohdy neponechávají příliš volnosti. Uvazují je na krátké provazy či je zavírají do malých výběhů – například k oplocenému transformátoru.

(12.) Foto Zuzana Hyhlíková, Bombaj 2016.

(12.) Bez mléka si běžný Ind nedokáže život představit. Kravské mléko je součástí jídelníčku ale slouží i k léčebným či náboženským účelům. V mléčném průmyslu jsou krávy z důvodu vyčerpání organismu a následné neefektivity odepsány po šesti nebo sedmi letech, přestože by se za přirozených podmínek mohly dožít 18 let.

(13.) Foto Zuzana Hyhlíková, Ooty 2016.

(13.) Zvířata končí buď na jatkách, nebo jsou ponechána svému osudu. V ulicích po celé zemi se toulá velké množství „nevyužitelných“ krav a živí se odpadky.

(14.) Foto Zuzana Hyhlíková, Coonoor 2016.

(14.) Přirozeným pokračováním mléčného průmyslu je průmysl kožedělný. Většina Indů nesouhlasí se zabíjením krav. Skupiny obyvatel, které se zpracováním kůže zabývají, patří historicky do nejnižších kast a jsou považováni za nečisté. Kožené boty jako výsledný produkt však Indové za eticky nezávadné nevnímají.  Na indickém trhu s koženými výrobky naleznou uplatnění jak drobní lokální výrobci, tak nadnárodní společnosti.

(15.) Foto Zuzana Hyhlíková, Mahábalipuram 2016.

(15.) Ve jménu politiky ochrany krav, kterou razí vládnoucí nacionalistická strana BJP, již mnoho indických států zabíjení dobytku zakázalo nebo omezilo. Rozhodně to neznamená, že by zvířata čekala růžová budoucnost. Putují na jatka oklikou. Ze států, kde je jejich zabití zakázané, jsou svážena do takových, které k zákazu ještě nepřekročily. Mnohdy je čeká je dlouhá cesta bez vody, trvající i několik dní. Nejčastěji putují přes hranice do Bangladéše, kde je jejich cena vícekrát vyšší.

(16.) Foto Zuzana Hyhlíková, Mahábalipuram 2016.

(16.) Důsledkem bují černý obchod. Přibývá krádeží volně se pohybujícího dobytka, pašeráctví a nelegálních jatek. Celý černý trh si vyžádá každoročně desítky lidských obětí.

(17.) Foto Zuzana Hyhlíková, Munnár 2016.

(17.) Téma symbolu krávy a jeho ochrany je v Indii čím dál živější. Vláda BJP pod vedením Naréndry Módího usiluje o zavedení centrálního zákazu zabíjení krav po celé Indii jako jednoho ze svých populistických kroků. Díky odvolání Nejvyššího soudu v červenci 2017 se jí uvést do praxe zatím nepodařilo. V nejbližší době však můžeme očekávat další vývoj.

Více: Dingir 21 (4), 2018.

Náhledový obrázek: Po jihoindických plážích se volně procházejí stáda krav. Foto Zuzana Hyhlíková, Mahábalipuram 2016.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na