Další argument pro plné uznání mnišek v théravádovém buddhismu

Další argument pro plné uznání mnišek v théravádovém buddhismu

Théravádoví buddhisté na Šrí Lance, v Thajsku, Myanmaru a v důsledku i po celém současném světě, kam se tato větev buddhismu rozšířila, stojí před vážným problémem. Někteří ho vidí dokonce jako zásadní pro budoucnost théravády. Je jím skutečnost, že mniši obvykle neuznávají ordinaci mnišek a odkazují se přitom na tradici. Zatímco počet mnichů v zemích théravádového buddhismu údajně klesá, mnišky jsou naopak stále důležitější součástí obce (sanghy) buddhistů. Nerovnost v uznávání ordinace popsala mniška českého původu, ctihodná Visuddhi, v rozhovoru s Janem Honzíkem a označila ji dokonce za diskriminaci:

Jan Honzík: Mají buddhistické mnišky a buddhističtí mniši stejné společenské postavení?

Ctihodná Visuddhi: To se hodně liší podle tradice. Největší rozdíly vnímám v théravádové tradici, kde je velká diskriminace mnišek. Mnoho mužů neuznává platnost vyšší ordinace mnišek (bhikkhunī), jak to bylo za Buddhy. V mahájáně mají ženy mnohem lepší postavení.

Jan Honzík: V čem se ty rozdíly v postavení mnichů a mnišek projevují?

Ctihodná Visuddhi: V důsledku toho, že mnišky často nemají podporu mnichů a jejich vyšší ordinace jim není přiznávána, nedostává se jim dostatečné podpory ani od laiků. Věnují se sice sociální práci, dělají různé rituály a programy pro lidi, ale mají velmi omezené možnosti studovat na univerzitě, učit dhammu, působit ve školách a ordinovat další mnišky.

Jan Honzík: Projevuje se to také nějak v možnostech meditační praxe?

Ctihodná Visuddhi: Ano. Mnišky mnohdy nemají prostředky na to, aby si založily vlastní meditační centrum nebo klášter a mužské kláštery navštěvovat nesmí. Kromě toho nemohou žít samy v lese tak jako muži. Když se mě nějaká žena zeptá, zda by mohla být ordinována na Srí Lance nebo přijet meditovat do ženského kláštera, tak jí toho nemůžu mnoho nabídnout.

Jan Honzík: Jak je to s postavením buddhistických mnišek na Západě?

Ctihodná Visuddhi: Jedním z největších théravádových center v Evropě je Amaravati. Jeho představený Adžán Sumedho se snaží dávat mniškám stejnou sociální a materiální podporu jako mnichům. Nicméně ani zde v Evropě nemohou mnišky získat vyšší ordinaci a rozvíjet řád bhikkhunī, což vnímám jako diskriminaci.[1]

Bhikkhuní Visuddhi (*1970) se stala mniškou roku 2003 na Šrí Lance, vyšší ordinaci na bhikkhunī získala roku 2006 po studiu na Taiwanu. Od roku 2009 působí ve svém rodném Prostějově, v āramě (mnišském příbytku) s názvem Karuṇā Sevena. K problému s uznáváním ordinace mnišek se vyjádřila i v rozhovoru v časopise Dingir (je dostupný zde) těmito slovy:

Co se týče diskriminace mnišek a nepochopení ze strany mnichů, to je opravdu velmi bolestné téma a myslím, že potřebuje hlubší pochopení celé problematiky ohledně uznání vyšší ordinace mnišek – bhikkhunī. I když je celá problematika nyní již osvětlena a díky výzkumu vědců a učenců dnes již podložena fakty a znalostmi, které jsou schopny vyvrátit předsudky a mylná dogmata, přesto se stále hodně jedinců drží toho, co hlásají tradice a kultury, a není lehké jejich názor vyvrátit. Pro mě je ovšem smutné, když se k nim přidávají i někteří čeští mniši a nechávají se ovlivnit.

Silný argument pro odstranění této nerovnosti přinesl bhikkhu Analāyo svou knihou Ordinace bhikkhunī. Od starověké Indie k současné Šrí Lance (Bhikkhunī Ordination. From Ancient India to Contemporary Sri Lanka) vydanou před několika týdny. Bhikkhu Analāyo (*1962) je théravádový mnich německého původu, který roku 1995 přesídlil na Šrí Lanku. Pokračoval ale také ve studiu a v akademické práci a v současnosti působí i jako profesor Centra buddhistických studií na Univerzitě v Hamburku. Kniha Ordinace bhikkhunī je jeho druhou monografií na toto téma. Roku 2016 vyšla v Německu vyšla kniha Raná historie řádu mnišek, v níž přeložil a srovnal texty z počátků buddhismu, které se týkají ordinace mnichů i mnišek. Tento text i další jeho díla jsou a dostupná zde.

[1] HONZÍK, Jan (ed.): Jednota v rozmanitosti. Buddhismus v České republice, DharmaGaia, Praha 2010, str. 207–208.

Náhledová fotografie je z prezentace ordinace bhikkhuní ve Woodacre (Kalifornie) v říjnu 2011, dostupné zde.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na