Muslimské a buddhistické hřbitovy

Muslimské a buddhistické hřbitovy
Muslimský hřbitov v Třebíči. Fotografii je možné zvětšit.

Zatímco evangelické a židovské hřbitovy jsou vedle obecných, římskokatolických, běžnou součástí okrajů českých obcí, rozšiřující se náboženská pluralita si vyžaduje vznik nových konfesních hřbitovů či aspoň zvláštních okrsků v rámci těch stávajících. Pravoslavný hřbitov s chrámem Zesnutí přesvaté Bohorodice vznikl na pražských Olšanských hřbitovech už ve 20. letech minulého století a v současné době se například připravuje vyhrazení části hřbitova ve Staré Roli pravoslavným věřícím z Karlových Var a okolí. Příslušníci dalších náboženství to ale mají těžší.

Muslimský hřbitov v Třebíči. Fotografii je možné zvětšit.

Bývalý předseda Ústředí muslimských náboženských obcí Mohamed Ali Šilhavý (1917–2008) proto považoval za velký úspěch, když se mu roku 1994 podařilo získat pro muslimské hroby část nového hřbitova v Třebíči, v městě, v němž strávil téměř celý život. Roku 2004 zřídila Islámská nadace v Praze muslimský hřbitov jako jedno oddělení Olšanských hřbitovů – shodou okolností velmi blízko zmíněného chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice a pravoslavného hřbitova. Mediální zájem vzbudilo odmítnutí islámského hřbitova v Praze 8 – Libni roku 2014. Zjistit, zda se opravdu jednalo o gesto starostky v duchu tehdejších vyhraněných protimuslimských nálad (jak jí bylo vyčítáno), není v silách autora tohoto článku.

Muslimský hřbitov v Třebíči. Fotografii je možné zvětšit.

Při pohřbu je tělo zemřelého muslima položeno v jednoduché rakvi nebo jen v rubáši do vykopaného hrobu, a to „na pravém boku s tváří obrácenou ve směru kibly – tedy ke Kaʻbě v Mekce. Při zasypávání hrobu se recitují vybrané verše Koránu, případně nekonformní lidové modlitbičky.“[1] – „Islám doporučuje navštěvovat hřbitovy a hroby, což souvisí s projevem úcty k zemřelým a rovněž s připomínáním smrti a místa posledního příbytku. Při návštěvě hřbitova je doporučeno říct: ’Ať je mír s vámi, obyvatelé těchto příbytků, věřící a muslimové, i my se k vám – dá-li Alláh – přidáme; prosíme Alláha o odpuštění i vám i nám.‘“[2]

Buddhistické pohřebiště ve Vídni. Fotografii je možné zvětšit.

Buddhistický hřbitov v Česku (zatím) nemáme, ale představu o to, jak by mohl vypadat, nám může poskyt­nout buddhistický pohřební okrsek na vídeňském centrálním hřbitově. Jeho ústředním bodem je stúpa, nepřístupná stavba, v níž bývají ukryty vzácné předměty: ostatky Buddhy nebo dalších mnichů či alespoň svaté texty. Informační letáček, který je k dispozici i zde, nespecifikuje, jaké předměty ukrývá tato stúpa, která byla slavnostně odhalena v květnu roku 2005. Upozorňuje ovšem na to, že stejně jako jiné stúpy je i tato stavba plna symbolů: sama stúpa je symbolem Buddhova osvíceného ducha (dharmakáji) a její podoba obsahuje odkazy na cestu k osvícení, jako například deset prospěšných činností, pět elementů, osmidílnou stezku nebo šest dokonalostí (paramit). Stúpu obklopuje upravený zahradní prostor, který návštěvníka upomíná na dharmačakru, kolo Buddhovy nauky, zvané též osmidílná stezka. Osm loukotí kola je symbolizováno osmi cestičkami, které vybíhají z obvodového kruhu směrem ke stúpě. Stezku tvoří pravý názor, pravé rozhodnutí, pravá řeč, pravé jednání, pravé žití, pravá snaha, pravé rozvažování a pravé soustředění ducha. Mezi paprsky a v kolumbáriu jsou spálené ostatky rakouských buddhistů.

Buddhistický hrob ve Vídni. Fotografii je možné zvětšit.

[1] MENDEL, Miloš: Muslimové a jejich svět, Dingir, Praha 2018, s. 196.

[2] OMIĆ, Emir: „Islám“, in: STEJSKAL, David, ŠEJVL, Jaroslav, Pohřbívání a hřbitovy, Wolters Kluwer, Praha 2011, s. 310.

Náhledová fotografie z vídeňského buddhistického hřbitova. Všechny fotografie autor.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář.