Wild Wild Country (4): Síla argumentů

Wild Wild Country (4): Síla argumentů
Ma Anand Šíla.

Zápas mezi jádrem nového náboženského hnutí sannjásinů, žijícím spolu se svým duchovním vůdcem Bhagvánem Radžníšem (1931–1990) v komunitě Radžníšpúram v americkém státě Oregon, a okolní společností v letech 1981–1985 je hlavní osou šestidílného dokumentárního seriálu Wild Wild Country (předchozí části recenze zde). Prostřednictvím nekomentovaných vstupů tehdejších aktérů dramatu popisuje seriál tento zápas od poloviny svého 2. dílu až do konce dílu čtvrtého. V závěru tohoto zápasu se násilná rétorika a agresivní jednání sannjásinů obrací proti nim samým: nedůvěra, podezírání, odposlouchávání a boj o moc na život a na smrt se neodehrávají už jenom mimo komunitu, ale i v samém jejím středu. Za vrchol násilné spirály tak v jednom úhlu pohledu můžeme považovat pokus o vraždu Radžníšova osobního lékaře Dévarádže. Dopustila se ho další osoba z Radžníšova nejbližšího okruhu, sannjásinka Ma Šanti Bhadra. Úplně nejbližší pobočnice Radžníše, Ma Anand Šíla, se v důsledku vyčerpání (jak říká) a také patrně v důsledku „velmi rychle houstnoucí atmosféry“ (jak můžeme doplnit my) rozhoduje komunitu opustit. Ona a její nejbližší spolupracovníci 13. září 1985 z Radžníšpúramu odlétají. Ačkoli mu Šíla o svém odchodu předem řekla, duchovní vůdce Radžníš je bez sebe a bere iniciativu do svých rukou. Jeho prvním krokem je to, že po třech a půl letech prolomí své mlčení na veřejnosti a před sannjásiny i novináři tvrdě odsoudí Šílu a ostatní odešlé spolupracovníky. Tím čtvrtý díl série končí.

Svámí Prem Niren.

V pátém a šestém díle skvělého seriálu ubírají jeho tvůrci, bratři Chapman a Maclain Wayovi, pomalič­ku na šíleném tempu událostí, takže nakonec zbývá čas i na reflexe (u těch aktérů, kteří jsou reflexe schopni). Kupodivu málo je ale reflektován fakt, že Radžníš udělal svým hysterickým obviňováním Šíly ze všech možných zločinů obrovskou chybu. Nejen tím, že jeho snaha o vlastní vyvinění byla patrně lživá (je nepravděpodobné, že by ho Šíla o téměř všech svých krocích detailně neinformovala a že by o nich on sám s konečnou platností nerozhodoval), ale hlavně tím, že tato obvinění oprávnila policii a další úřady k tomu, po čem dlouho toužily: k důkladnému vyšetřování. Sůl do těžké rány Radžníšova hnutí sypala svými mediálními vystoupeními i Šíla ze svého německého exilu. Zlomem ve vyšetřování bylo, když vyšetřovatelé získali pro spolupráci bývalého starostu Radžníšpúramu Krišna Dévu. Hrozilo zatýkání. Sama existence komunity byla ohrožena. Sannjásiné se připravovali na boj za svého vůdce, svou komunitu i svůj utopický sen. Zdálo se, že se schyluje k nevyhnutelnému ozbro­jené bitvě a k ma­sakru. Ve vrcholně napjaté situaci ale opustila Radžníš­púram dvě letadla. V jednom z nich seděl Radžníš.

Ma Šanti Bhadra.

To, co činí ze sledování seriálu Wild Wild Country tak úžasný zážitek, je jednak množství dobového archivního filmového materiálu, jednak ochota mnoha lidí sdělovat své vzpomínky na kameru. V obou těchto přednostech seriál výrazně předstihuje film na stejné téma Guru: Bhagván, jeho sekretářka & jeho bodyguard (Švýcarsko, 2010). Ten je také výborný, má ovšem podstatně kratší stopáž (98´) a vystupují v něm jen dvě významné postavy Radžníšova hnutí. V seriálu Wild Wild Country jsou takové postavy čtyři: jak už jsme zmiňovali, je to Ma Anand Šíla, Radžníšova osobní sekretářka a hlavní organizátorka oregonského experimentu, Ma Šanti Bhadra, její nejbližší spolupracovnice, svámí Prem Niren, Radžníšův právník, a Ma Prem Sunshine, tisková mluvčí Radžníšpúramu. Na konci 5. dílu seriálu ovšem divák zalituje, že tato úžasná kolekce není přece jenom ještě širší: báječné by bylo slyšet také lékaře svámího Dévarádže (George Mereditha), který přežil vražedný útok Ma Šanti Bhadry, nebo Krišna Dévu (Davida Berry Knappa), který se roz­hodl spolupracovat s vyšetřovateli. Ale i tak jsou tyto reflektivní rozhovory báječné. Líčení toho, čím prošla a jak se změnila „téměř-vražedkyně“ Ma Šanti Bhadra (od 51. minuty posledního dílu), považuji za vůbec nejsilnější moment celého seriálu.

Náhrobek Bhagvána Radžníše v Púně se slavnými slovy: „OSHO. Nikdy se nenarodil, nikdy nezemřel, jen navštívil tuto planetu mezi 11. prosince 1931 a 19. lednem 1990.“

Kromě reflexí jsou poslední dva díly seriálu věnovány hlavně argumentům. Na jejich základě byli nakonec pachatelé trestných činů z řad sannjásinů vydáni zpět do Spojených států, odsouzeni a potrestání. Také Radžníš byl na letišti v Charlotte v Severní Karolíně zadržen, uznán vinným dvěma zločiny a ze Spojených států naopak vyhoštěn. Po čase se vrátil do ášramu v Púně, změnil si jméno na Osho a brzy (roku 1990) zemřel. V zimě 1985 téměř všichni sannjásiné Radžníšpúram opustili. Utopický experiment nového náboženského hnutí skončil. Ale Radžníšovi se v několika málo letech před smrtí podařila úžasná věc: změnou jména a obviněním Šíly ze všeho zlého docílil toho, že lidé si ho přestali spojovat s krajně neodpovědným a nebezpečným oregonským experimentem. Jako Osho je dodnes světově (i u nás) patrně vůbec nejprodávanějším autorem duchovní literatury. Nejsilnějším argumentem se tak nakonec stala víra jeho stoupenců v to, že Radžníšovy myšlenky dokáží transformovat planetu, a když ne planetu, tak aspoň jejich vlastní život.

Česky je příběh Radžníšova hnutí popsán zde: Vojtíšek, Zdeněk: Nová náboženství a násilí, Praha: Karolinum 2017, s. 181–194. Fotografie jsou z recenzované dokumentární filmové série.

Související příspěvky:

Wild Wild Country (1): Síla osobních příběhů (zde).

Wild Wild Country (2): Síla ideálu (zde)

Wild Wild Country (3): Síla zápasu (zde)



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na