Satsangy (sezení s pravým guruem) s indickým duchovním učitelem Šrí Bráhmamem pořádají v těchto dnech jeho žáci a příznivci v Praze. Podle rozpisu, který je k dispozici zde, se první satsangy letos konaly v Domě Skanda ve Zdoňově u Teplic nad Metují na začátku srpna (viz zde), celá série satsangů se pak koná v jedné pražské základní škole až do 19. srpna. Poprvé se ale Šrí Bráhmam představil českým zájemcům o duchovní nauky už roku 2003 v rozhovoru pro časopis Dotek číslo 12 v jeho 12. ročníku. Rozhovor, který se konal při tehdejší návštěvě Šrí Bráhmama v Praze, je přepsán zde.
Šrí Bráhmam (*1944) se považuje za žáka významného indického mudrce Ramana Maháršiho. Podle svých slov (v rozhovoru, který je k dispozici zde) měl při své první návštěvě mistrova ašramu náboženský zážitek, při němž „poznal Nejvyšší Božské vědomí“. Rozhodnutí přijmout (tehdy již zemřelého) Ramana Maháršiho za svého duchovního mistra učinil mezi 25. a 27. rokem života (více v líčení jeho duchovní cesty zde). Stal se učitelem a založil rodinu, ale vedle toho roku 1982 založil ášram („klášter“) Bhagvána Ramana Maháršiho ve svém městě Tadipatri v indickém státě Ándhrapradéš.
Šrí Ramana Mahárši (1879–1950) byl učitel indické filosofie advaity (nejdvojnosti), tedy učení o skutečné jednotě všeprostupujícího božství a o tom, že každá rozdílnost je iluzí. Proslul díky metodě átmavičáry, meditativního sebedotazování „Kdo jsem já?“. Pro Západ zpopularizoval tohoto indického duchovního učitele již ve 30. letech minulého století Paul Brunton (1898–1981), anglický cestovatel a spisovatel, hojně působící i v Československu. Od té doby je Ramana Mahárši v prostředí českého alternativního náboženského života mimořádně oblíbený. Stručné představení Šrí Ramana Maháršiho se zmínkou o Šrí Bráhmamovi vyšlo v časopise Dingir 10 (2), 2007, s. 53–54.
Z této popularity patrně vyrůstá i relativně velká pozornost, jíž se Šrí Bráhmam v Česku těší. Česko má podle zmíněného rozhovoru z března 2017 (zde) také výjimečnou pozici v jeho životě: uvedl, že na satsangy jezdí do Česka pravidelně již 11 let. Do Zdoňova přijíždí podle prezentace Domu Skanda (zde) od roku 2013. Při satsangu 6. srpna v Praze poslouchalo jeho přednášku o třech gunách nejméně 120 lidí. Poslouchali velmi pozorně a uctivě, ačkoli výklad o třech iluzorních kvalitách hmotné přírody nebyl nijak originální ani nepřinášel hluboké myšlenky. Největší část výkladu věnoval indický učitel tomu, jak tři guny v sobě zničit, a dosáhnout tak osvobození. V poslední třetině výkladu se nechával unášet svými slovy tak, že nedával příliš prostoru překladatelce. Poslední minuty výkladu, kdy hovořil o tom, co je přirozené, se tak zdály až poněkud zmatečně. Díky skromnému vystupování a neokázalé řeči ale působilo jeho vystoupení celkově sympaticky a přitažlivě.