Padajátra: oddaní Krišny putují po kraji s volským potahem

Padajátra: oddaní Krišny putují po kraji s volským potahem

Každoroční Padajátra (neboli mírový pochod) Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny v České republice (alias hnutí Hare Krišna) už probíhá druhý týden. Trasa letošního 26. ročníku vede oblastí Prahy-západ, od farmy Krišnův dvůr v Městečku u Benešova, přes Chotýšany, Benešov, Neveklov, Nový Knín, Řevnice a Dobřichovice. Zakončena by měla být 12. srpna v Lužcích u Karlštejna. Průvod, v jehož čele jede volský povoz se sochou zakladatele hnutí Šríly Prabhupády a božstvy, zastavuje každý večer v jiné obci a pořádá program, který má za cíl představit místním obyvatelům aktivity hnutí. Přestože je během pochodu k dispozici dodávka, většina účastníků putuje mezi jednotlivými stanovišti pěšky za zpěvu mahámantry. Pouze děti se vezou na voze s Prabhupádou.

Každá zastávka je předem vyjednaná s místní radnicí – hnutí si dává záležet, aby na velkých plakátech inzerovalo, že obec jeho působení podporuje, a předešlo tak případným problémům s místními. S tím souvisí i ubytování účastníků pochodu, kteří spí na předem domluvených místech např. ve školách, sokolovnách apod.

Velká část programu cílí na děti. Jeho součástí je mimo jiné povídání o podstatě hnutí, vyprávění pohádek a příběhů z Bhagavadgíty a dalších spisů védské tradice, představení indického chrámového tance Bharata Natyam, malování na obličej a soutěže o ceny. Těmi jsou tematické tiskoviny, které hnutí vydává. Děti si mohly rovněž zatančit, zazpívat a pohladit si šedivé voly chované na Krišnově dvoře. Hodnocení návštěvníků programu jsou obvykle velmi kladná. Kritické hlasy však zaznívají vůči misijnímu působení oddaných především na starší děti a indiskrétní dotazy na rodinnou situaci a problémy, které někteří oddaní dětem pokládali například během malování na obličej.

Atmosféra celé akce je v zásadě nevtíravě přátelská a láká kolemjdoucí na hlasitou hudbu i barevné textilie s indickými motivy, jež tvoří pozadí improvizovaného jeviště. Primárním cílem je misijní působení, a to jak kolektivní, tak individuální. Jeho součástí je obligátní stánek s knihami, mezi nimiž kraluje Satsvarúpův životopis Prabhupády, sešit vydaný k padesátému výročí hnutí Haré Krišna a nový časopis Atman, který ISKCON nově vydává namísto staršího, zaniklého periodika Náma Hatta. Zvídavější místní se také samozřejmě mohou zapovídat s členy hnutí, zakoupit si DVD s indickou hudbou a případně poskytnout finanční příspěvek. Nechybí ani prasádam (jídlo obětované božstvům), v tomto případě trsy banánů předložené božstvům, které členové hnutí hází z povozu.

 

Jitka Schlichtsová a Zuzana Kostičová. Foto: Višnudžana dás.

 

Souhrnně o hnutí Hare Krišna: Dingir 1/2007. O aktivitách hnutí zaměřených na děti pojednával článek v čísle 4/2013, zde.

 

Související příspěvky:

Festival Ratha Játrá v Praze (zde)

Souhrn aktivit českého společenství oddaných Krišny (zde)

Oddaní Krišny v mezináboženském dialogu (zde)

Šríla Gópananda Bon přijel na svůj poslední daršan do pražské Vrindy, Šríla Paramadvaiti promluvil i o veganství (zde)

 

 

 



3 thoughts on “Padajátra: oddaní Krišny putují po kraji s volským potahem”

  • Jak se liší “misijní působení oddaných především na starší děti” od působení na mladší a o jaké “indiskrétní dotazy na rodinnou situaci” se jedná?
    Bez vysvětlení zní článek nedotaženě. Děkuji za odpověď.

    • Slečny se při malování obličejů dětem vyptávaly na to, jestli děti nemají nějaké problémy v rodině nebo jinde, a když, tak jaké. Dítě, se kterým jsem o tom mluvila, dalo nějakou bezelstně neutrální odpověď, takže jistě nevím, jak by slečna reagovala, kdyby si dítě začalo stěžovat. Možná nijak – ale možná, jak předpokládám, by to byla příležitost promluvit o Kršnovi a jeho blahodárném vlivu. Jinak samozřejmě pohádky a představení byly na indická témata, s tím se počítalo, ale u toho rodič je a má šanci s dítětem vše probrat. U malování na obličej však rodiče většinou nebyli a děti se tlačily všude kolem. Jak se to liší od působení na mladší děti – inu, tenhle typ rozhovoru většinou s tříletým špuntem vést nelze.

      • Takže o konkrétním “misijním působení” na děti nic jistého nevíte. Považujete dohady za vhodné pro akademický text? Anebo šlo o povinný díl kritiky v zájmu vyváženosti/nezaujatosti v jinak pozitivním článku?
        A není ve srovnáni s “blahodárným vlivem” televize, misijního působení temné strany Síly, pozitivní v podstatě kdokoliv a cokoliv? Kromě Kršny vezměme namátkou jména jako Buddha, Thor, Manitu, Pača Mama… ti všichni stojí na světlé straně Síly. 🙂

Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář.