Po recenzi strhujícího seriálu o náboženskému hnutí Bhagvána Radžníše (1931–1990) a zvláště o jeho komunitě Radžníšpúram v americkém Oregonu (zde) snad nebude na škodu uvést, v jaké podobě žije jeho dědictví v české společnosti. Především ale musíme připomenout, že Radžníš je svým příznivcům znám pod jménem Osho, které používal v posledních letech svého života. Změna jména přispěla k tomu, že mu podařilo od neúspěšného oregonského experimentu „odstřihnout“ a že jeho sannjásiné o oregonské epizodě buď nevědí, anebo o ní vědí jen povrchně a z jejího neúspěchu viní Radžníšovu tehdejší osobní sekretářku.
Jako i jinde na světě je v také české společnosti Ošó (Osho) nejvíce populární jako autor duchovní literatury. Národní knihovna ČR má v katalogu 81 knih od tohoto autora (některé tituly vyšly vícekrát). Již roku 1991 vydalo nakladatelství Pragma kromě brožurky O základních lidských právech jeho Oranžovou knihu meditačních technik. Spolu s jeho vůbec první knihou Od sexu k nadvědomí a s tituly o tantře je Oranžová kniha asi nejznámějším Oshovým dílem mezi českými čtenáři.
Radžníšova meditační centra začala v západním světě rychle vznikat od počátku 70. let minulého století. Jejich počet poklesl po konci oregonského experimentu roku 1985 i po Oshově smrti roku 1990. Přesto v nich doposud působí 6–8 tisíc sannjásinů;[1] nezabývají se ale pouze Oshovým dědictvím, nýbrž nabízejí kursy, semináře, workshopy apod. na stejná či podobná témata jako hnutí Nového věku (New Age).[2] K tomuto hnutí měl ostatně Radžníš-Osho i jeho sannjásiné vždy velmi blízko.
Dvě z nich jsou i v Česku: v Lažánkách u Veverské Bítýšky a v Lažanech u Žlutic. Centrum s názvem „Osho Sugama Meditation Center“ založil v Lažánkách roku 1991 Igor Samotný (svámí Anand Shunyam), který studoval Oshovy meditační terapie v Multiversitě v indické Púně. V posledních letech je centrum známé hlavně díky ženské meditaci Mohendžodaro a dalším kursům ženské spirituality. Více o centru a jeho programu je zde a zde. Také zakladatel druhého centra se výslovně hlásí k Oshovi jako ke svému učiteli. Johann Zeilhofer (*1956) se roku 1982 stal Oshovým žákem v Německu (a získal duchovní jméno svámí Bhagat), působil v Oshově centru v Mnichově a roku 1995 založil centrum „Osho Shangli La Meditation Center“ v Lažanech. Také jeho zájem se postupně rozšířil: nejdříve na neurolingvistické programování (NLP), v posledních letech na systemické (rodinné) konstelace. Více o centru a jeho programu je zde. Diplomová práce o centru, která byla obhájena na katedře religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, je k dispozici zde. K Oshovi se nadšeně hlásí i duchovní učitel Naropa, který nedávno (3. a 4. srpna) vedl meditaci v Domě Skanda ve Zdoňově a přijede do Česka zase v listopadu. Jeho prezentace je zde, svůj vztah k Oshovi popisuje zde. Lidí, které Osho inspiroval k aktivnímu pořádání jeho meditací, je v české společnosti daleko více. Aktivní síť Oshových současných českých příznivců se prezentuje zde a k Oshovi se výslovně hlásí také někteří samostatně pracující poskytovatelé služeb pro osobní rozvoj a sebepoznání, např. Shivo (zde) nebo Helena Unmani (zde). Bezpochyby i u nás je z Oshova dědictví nejpopulárnější dynamická meditace.
Z Oshova pojetí tantry vychází John Hawken (*1952), britský učitel tantry a šamanismu, žijící v Česku, který sice navštívil Oshův ášram v indické Púně, ale až po Oshově smrti. O Oshově pojetí tantry je možné se dočíst v časopisu Dingir 20 (2), 2017, s. 58–61. Rozhovor s Hawkenem „Tantra pro hledače pravdy“ vyšel tamtéž na s. 64–65. Hawken je hlavní postavou Tantra centra, které v Černívsku blízko Blatné pořádá kursy a semináře (prezentace jsou zde a zde). Hawken a jeho (či Oshovo) pojetí tantry zdokumentoval filmem Tantra Benjamin Tuček (recenze na tento film je zde).
I tento stručný výčet ukazuje, jak významnou pozici na české alternativní náboženské scéně má Bhagván Radžníš – Osho, a to i téměř třicet let po svém odchodu z tohoto světa.
Na náhledové fotografii je Tantra centrum v Černívsku. Všechny fotografie autor.
Související články:
Wild Wild Country (1): Síla osobních příběhů: zde.
Wild Wild Country (2): Síla ideálu: zde.
Wild Wild Country (3): Síla zápasu: zde.
Wild Wild Country (4): Síla argumentů: zde.
Surová tantra (recenze): zde.
[1] Marion S. Goldman: When Leaders Dissolve: Considering Controversy and Stagnation in the Osho Rajneesh Movement, in: James R. Lewis – Jesper Aagaard Petersen (ed.), Controversial New Religions, New York: Oxford University Press 2004, s. 120 a 127.
[2] Liselotte Frisk: The Satsang Network: A Growing Post-Osho Phenomenon, Nova Religio 6 (1), 2002, s. 64–85.