„Bdělým stravováním k probuzení.“ Buddhistická mniška vyučuje jak správně jíst

„Bdělým stravováním k probuzení.“ Buddhistická mniška vyučuje jak správně jíst

Buddhistické mnišce Thubten Chodronové nyní vychází kniha instrukcí jak správně jíst. Pro autorku již sedmnácti knih (česky ji vloni vyšel Buddhismus pro začátečníky v otázkách a odpovědích) to není vzdálené téma. Klášter Sravasti ve městě Spokane (americký stát Washington), který před patnácti lety s požehnáním XIV. dalajlamy založila, je svou kuchyní známý. Nejde ovšem jen o vybrané vegetariánské recepty, ale o celkový přístup ke kultuře stavování, která má být součástí duchovního života. Jídlo zde tak je součástí mnoha lekcí, v nichž představená vyučuje šestnáct stálých obyvatel kláštera (15 mnišek a jeden mnich) i návštěvníky, kteří do něj přicházejí.

Podle buddhismu všechny naše potíže plynou z ulpívání, a jídlo není výjimkou. Chodronová však učí, že na požitku z jídla není nic špatného: „Požitek je pocit potěšení. Ulpívání znamená, že nejste spokojeni pouze s tím, že si to užíváte, ale chcete toho více, chcete to mít lepší, a tak je zde tužba, uchopování a lpění a to je to, co způsobuje obtíže.“

Hlavním jídlem dne je ve Sravasti oběd, na který jsou zváni i hosté z venku, nejen buddhisté. Předchází mu duchovní promluva a zpěv duchovních písní v angličtině, které stolování i ukončují. V jedné písní se např. zpívají slova: „Pohlížím na toto jídlo jako na lék, přijmu je bez ulpívání a naříkání. Ne aby rostla má arogance, síla nebo pěkný zevnějšek, ale pouze k udržení svého života.“

Texty těchto písní jsou obsažené i ve zmíněné nové knize The Compassionate Kitchen (Soucitná kuchyně), která má podtitul „Buddhistická cvičení rozvíjející bdělost a vděčnost.“ Autorka v ní nabízí pět kontemplací, které jsou zaměřené na podporu „bdělého jezení“. Mají inspirovat k tomu, aby člověk jídlo přijímal jako lék a bylo součástí jeho cesty k probuzení.

Důležitou součástí stravování je také projev vděčností těm, díky nimž je jídlo připravené. V klášteře jedí jen to, co si sami vypěstují, nebo co dostanou darem od svých podporovatelů. Ti jim posílají balíčky, jejichž obsah odpovídá dietním předpisům mnišek: žádné maso, ale ani cibule, česnek nebo ředkvičky (protože tato zelenina údajně vzrušuje smysly), sladkosti jsou limitované. Kladen je důraz na zdravou výživu. Ale jde o celkový přístup, kterému se snaží učit i laiky: „Nabízení jídla, jeho přijímání a společné požívání i zpěv před ním a po něm, to vše může být něčím zvláštním a posvátným,“ říká mniška. Tím, že rodina spolu sedí u stolu místo toho, aby každý jen chodil do kuchyně, něco si vzal a pak zase odešel, mají lidé možnost být spolu a hovořit mezi sebou.“

Vedle svých vlastních knih je Thubten Chodronová, pocházející z nepraktikující židovské rodiny (před zasvěcením se jmenovala Cheryl Greeneová), spoluautorkou řady dalších. Je jedinou mniškou, která napsala knihu společně s dalajlamou: Buddhismus – jeden Učitel, mnoho tradic (2014, více zde).

 

Podle RNS, zde. Náhledové foto: Sravasti Abbey,  Wikimedia Commons.

 

Psali jsme v Dingiru:

Číslo 4/2004, téma: Tibetský buddhismus (zde)

Číslo 1/2005, téma: Jídelní předpisy a náboženství (zde)

 

Související příspěvky:

Dalajlama má svou aplikaci, avšak varuje před diktátem moderních technologií (zde)

Nejvíce se smrti bojí tibetští mniši, tvrdí studie (zde)

#MeToo a Šambala: sakyong Mipham rinpočhe odstoupil z vedení organizace (zde)

“Staňte se vegany! Vytvářejte mír!” Restaurace Loving Hut již deset let prezentují duchovní učitelku Ching Hai (zde)

 



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář.