Wild Wild Country (1): Síla osobních příběhů

Wild Wild Country (1): Síla osobních příběhů

Letos měl premiéru už druhý seriál pojednávající o novém náboženském hnutí: zatímco v lednu nabídla televizní stanice Paramount Network hraný šestidílný seriál „Waco“ o davidiánech (Náboženský infoservis o něm psal zdezde), 16. března uvedla americká mediální společnost Netflix šestidílný dokument Wild Wild Country o Radžníšově společenství. O seriálu (a také velmi stručně o Radžníšově hnutí) budeme referovat ve čtyřech příspěvcích.

Filmový plakát je možné zvětšit. Zdroj: Wikipedia.

Hlavními tvůrci dokumentární série jsou bratři Chapman a Maclain Wayovi (31 a 27 let). V rozhovoru s Lindsey Weberovou v pořadu Who? Weekly autoři přiznávají, že o událostech kolem působení Radžníše a jeho následovníků v Oregonu mezi lety 1981 a 1985 nevěděli vůbec nic až do roku 2014. Tehdy je na tuto historickou kapitolu upozornil oregonský archivář a umožnil jim přístup k filmovým materiálům z této doby. Jejich reakcí byla otázka: Jak to, že jsme o této bizarní epizodě americké náboženské historie, srovnatelné s událostmi v Jonestownu nebo ve Waco, dosud neslyšeli? Byli uchváceni tím, jak hluboký byl dopad těchto událostí na životy tisíců těch, kteří je prožívali, a rozhodli se začít na tomto tématu pracovat. Rozhovor, trailer a krátká představení jednotlivých epizod (které nemají žádný název) je k dispozici na internetové prezentaci série zde. Každý ze šesti dílů trvá více než hodinu; celkový čas tak dosahuje téměř sedmi hodin.

Rozhodně to ale není nudná podívaná. Série začíná více než desetiminutovou expozicí, která diváka připravuje na to, co ho čeká: krátké záběry a útržky rozhovorů se rychle střídají tak, aby ho uvedly do dramatického děje. První díl pak pokrývá období od vzniku Radžníšova náboženského hnutí až k jeho opuštění Indie roku 1981. Vznik je datován rokem 1968, což je samozřejmě sporné, neboť veřejně působit začal Radžníš (1931–1990) už roku 1962 a první organizační zaštítění se datuje naopak až do roku 1970. Ale film naznačuje, že roku 1968 Radžníše poznala ústřední postava jeho hnutí, která od něj dostala jméno Ma Anand Šíla (*1949) a která měla později rozhodující úlohu jak při cestě celého hnutí na vrchol, tak při jeho strmém pádu. A to je také dost sporné, protože Šíla říká, že se s ním poprvé setkala ve svých šestnácti letech. (Šíla ovšem v jiném díle uvádí rok svého narození 1950, což ke zmatku ještě přispívá.)

Česky je příběh Radžníšova hnutí popsán v této knize na stranách 181-196. (Recenze zde.)

Pod datací 1968 vystupuje i další velká postava Radžníšova hnutí a filmového seriálu, Australanka Jane Storková (*1945), v hnutí zvaná Ma Šanti Bhadra. A i toto datum je divné, protože Ma Šanti vypráví, jak tehdy jako mladá matka a nespokojená manželka navštívila australské meditační společenství. Radžníšovo učení se ovšem na Západě začalo šířit až poté, co roku 1971 vyšla jeho (první a patrně nejslavnější) kniha Od sexu k nadvědomí v angličtině. Ať je to jakkoli, už na začátku dokumentu se ukazuje, že jeho silnou stránkou je především vyprávění osobních příběhů a nikoli historická rekonstrukce. A tato osobní vyprávění plná emocí jsou skutečně strhující a místy naprosto přemáhající. Platí to samozřejmě o příběhu obou pozdějších vězeňkyň Ma Anad Šíly (který je ovšem dost dobře znám z jiných literárních a filmových děl) i o příběhu Ma Šanti Bhadry, který v seriálu unikátně sledujeme od její konverze (v 1. dílu) až k jejímu vnitřnímu pochopení toho, co znamená přikázání „Nezabi­ješ“ v díle posledním. A také o příběhu třetí velké postavy dokumentu a také Radžníšova hnutí: Philipu J. Toelkesovi (svámí Prem Nirenovi, *1945), jenž byl Radžníšovým osobním právníkem a který velmi emotivně hovoří o lásce, s níž se v hnutí při budování utopické společnosti setkal.

Příští týden: o Radžníšově stvoření nového člověka a o budování nové společnosti nových lidí jako vzniku nebe na zemi (a jaké peklo to přineslo jiným lidem…).

Náhledová fotografie Radžníše je z prvního dílu seriálu.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář.