Dvě třetiny dospělé populace v západní Evropě se identifikují s křesťanstvím, většina nežije aktivním církevním životem. Největší náboženskou skupinou jsou tak nepraktikující křesťané (46 % populace). Nepraktikující se od aktivních věřících liší představou Boha i postojem k sociálně-etickým otázkám, jako jsou potraty a stejnopohlavní svazky. Vyplývá to z nedávno publikované studie Pew Research Center. Data agantura získala z telefonických rozhovorů s více než 24 tisíc obyvatel z patnácti západoevropských států.
Z těchto dat vyplynulo, že se ke křesťanství hlásí většina dospělé západoevropské populace, avšak jen menší část křesťanů své náboženství praktikuje aktivně (navštěvuje bohoslužby). Těch je ve všech sledovaných zemí s výjimkou Itálie více než těch aktivních. Např. v Rakousku jich je dvojnásobek (58 % oproti 26 %), v Belgii více než čtyřnásobek (ke křesťanství se zde hlásí 56 % lidí, avšak aktivních je pouze 10 % Belgičanů). Největší rozdíl je Finsku: nepraktikujících je 68 %, aktivních jen 9 %. V Itálii je poměr 40:40. Nejsilnější křesťanská populace je v Portugalsku: 83%, přičemž bohoslužeb se účastní 35 % populace.
Výzkum Pewova výzkumného centra se zaměřil na to, co tyto dvě skupiny mají společné i čím se liší oproti zbytku populace. Rozdíl je už v tom, v co lidé věří. Praktikující věří především v „Boha tak, jak jej popisuje Bible“ (64 %), nepraktikující spíše v nějakou jinou „vyšší moc“ či „duchovní sílu“ (51 %), v tu věří i někteří „bez vyznání“ (28 %). V biblického Boha věří jen 24 % neaktivních křesťanů. V sociálně-etických otázkách jsou aktivní křesťané také výrazně konzervativnější, nepraktikující se téměř neodlišují od nevěřící populace. 85 % z nich je pro legální potraty a 80 % pro stejnopohlavní svazky. U praktikujících je to 52, resp. 58 %. Střední pozici mezi aktivně věřícími a nezařazenými tvoří v postoji, jakou roli má náboženství hrát ve veřejném životě a politice. Názor, že stát má církve podporovat, zastává 56 % praktikujících, 35 % nepraktikujících a 14 % bez vyznání. Skoro všichni praktikující křesťané vedou k víře i své děti (97 %), u neaktivních je to o něco méně (87 %).
* * *
Postoje k menšinám, migraci a kulturní identitě Evropy, na které se se výzkum zaměřil především, představíme v následujícm příspěvku.
Zpráva PRC zde, Ilustrační foto: Pxhere.
Související příspěvky:
Průzkum: Naprostá většina Američanů věří v Boha – ale co to znamená? (zde)
Nová čísla o evropské religiozitě: Češi stále výjimkou (zde)
Německo: Křesťané vymírají, islám na vzestupu (zde)