Biskup Kallistos vyzval pravoslavné k diskusi o stejnopohlavních vztazích

Aktuální číslo pravoslavného sborníku The Wheel Journal (13/14, jaro–léto 2018) nese titul Being Human (Být člověkem) a jeho záměrem je, slovy editora o. Andrew Loutha, „otevřít diskusi“ nad tématem, které má explosivní sílu nejen v rámci pravoslaví a s nímž se dle autorů pravoslaví dosud ne dosti otevřeně vyrovnávalo: tématem tělesnosti a zejména pak tématem věřících stejnopohlavních párů a postoji církve k nim. Číslo zahrnuje příspěvky, věnující se problematice sexuality, genderu, teologie tělesnosti, manželství, padlého lidství a v neposlední řadě právě LGBT.

Autorem předmluvy k celému svazku je známý ortodoxní duchovní, biskup Kallistos (Ware), kterého si vybaví i čeští čtenáři, zejména díky jeho knihám Cestou orthodoxie (česky 1996) a Síla jména (2014). Tímto úvodním textem,[1] v němž vysvětluje svou pozici a teologické důvody, proč se předestřenými otázkami zabývat, vzbudil vl. Kallistos v konzervativních pravoslavných kruzích značné pohoršení. Vyčítají mu, že kritizuje přístup církve k „homosexuálnímu hříchu“ a vystupuje na podporu homosexuálních „manželství“.[2] Výmluvné jsou zejména hashtagy u článku (Heresy, Homosexual Indoctrination apod.), ale též diskuse pod ním. Podle redakce Orthodoxy Today Kallistos Ware vykazuje smířlivý postoj vůči „nemorálním a špatným“ postojům k této problematice např. u anglikánů již dlouhá léta.[3]

V samotné předmluvě ke sborníku konstatuje Kallistos Ware: „I když nemohu souhlasit se vším v této publikaci – ale ani jednotliví přispěvatelé spolu navzájem často nesouhlasí –, každopádně její téma vítám. Vítám je tím víc, že netvrdí, že nabízí nějaké systematické a definitivní zpracování tématu sexuality…“ Biskup Kallistos nenabízí konkrétní řešení či návrhy, jak by se měla pravoslavná tradice s tímto brizantním tématem vyrovnat, snaží se ale poctivě vysvětlit svůj postoj, své vlastní tápání v těchto otázkách a nezbytnost toto téma otevřeně vnímat a řešit. „Pravoslavní se v minulosti obvykle zdráhali o takových záležitostech vůbec diskutovat, ale této otázce se už nemůžeme vyhýbat. Mlčení není odpověď.“

Po vysvětlení pravoslavného pojetí osoby a významu svátosti manželství ve světle pravoslavné liturgie konstatuje biskup Kallistos, že ve vztahu pravoslavné církve k homosexuálům vnímá „přinejmenším tři anomálie“. Za prvé konstatuje, že se pravoslavný pohled v poslední době poněkud posunul, již se nepředpokládá, že „lidé s homosexuálními sklony takoví jsou na základě své osobní volby, a proto jen zatvrzele hřeší“, rozlišuje se mezi homosexuální orientací a konkrétními činy. Jako řešení tíživé situace nabízejí současní autoři ale život v celibátu, a to i bez toho, aby k němu dotyčný cítil Boží povolání. K tomu biskup Kallistos dodává naléhavou otázku: „Máme vůbec právo nakládat na bedra homosexuálů takovéto břemeno?“

Druhou „anomálii“ identifikuje Kallistos Ware na úrovni zacházení s penitenty. Přijde-li ke zpovědi člověk, který vyhledává náhodný a nevázaný sexuální styk, činí upřímné pokání a přijme daná nápravná opatření, dostane pravděpodobně požehnání a je přizván k přijetí sv. Tajin. Později znovu selže, znovu činí pokání a tak to může pokračovat po zbytek jeho života. Zatímco někdo, kdo žije ve stabilním, věrném a láskyplném vztahu s partnerem stejného pohlaví, a samozřejmě nemůže a nechce tento vztah jen tak beze smyslu rozbourat, nebude pravděpodobně knězem k eucharistické hostině připuštěn. „Žádný křesťan samozřejmě nebude podporovat sexuální promiskuitu… S člověkem žijícím ve stabilním a láskyplném vztahu se tu zachází hůře než s tím, kdo žije nezávazně a promiskuitně a nehledá skutečnou lásku, ale jen ukojení vlastních vášní. Tady je něco špatně,“ konstatuje biskup.

A třetí otázka, kterou Kallistos Ware vznáší, působí již vysloveně provokativně: „Pravoslaví učí jasně, že pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví není dovolený. Zároveň ale většina z nás uznává autentickou duchovní hodnotu hlubokých přátelských vztahů mezi těmito osobami, dokonce i tak vášnivých vztahů, jaké navazoval otec Pavel Florenskij. Proč klademe tak obrovský důraz zrovna na pohlavní styk? Proč tak usilovně pátráme po tom, co dvě dospělé bytosti stejného pohlaví dělají v soukromí své ložnice? Špehovat někoho klíčovou dírkou nelze nikdy ve zrovna důstojném postoji.“

Možná má pravdu, uvažuje vl. Kallistos, jeden z přispěvatelů do tohoto sborníku, John Behr, když otázku sexuality a lidského bytí považuje za problém, který přímo definuje naši současnost. Proto je na místě ocenit intelektuální odvahu, kterou prokázali Kallistos Ware, Andrew Louth a celý autorský tým, když se rozhodli v aktuálním vydání revue The Wheel sesbírat materiál, který může iniciovat v rámci pravoslavné tradice diskusi nad těmito palčivými problémy a zejména inspirovat citlivou pastoraci do budoucna. „Netvrdím, že máme šmahem zavrhnout tradiční ortodoxní učení,“ uzavírá Kallistos Ware svou krátkou úvahu, „naopak se musíme mnohem důkladněji zabývat jeho hlubším smyslem.“

Související příspěvky:

Pew: Pravoslavní jsou zdrženliví k ekumenismu, konzervativní v otázce svěcení žen a homosexuality, ale chtějí chránit životní prostředí (zde)

[1] Kallistos Ware: Foreword, Wheel 13–14 (2018), s. 6–10.

[2] Editors: Kallistos Ware Comes Out for Homosexual „Marriage“, orthodoxytoday.org (11. 6. 2018), dostupné z: http://www.orthodoxytoday.org/blog/2018/06/kallistos-ware-comes-out-for-homosexual-marriage/.

[3] Editors: Kallistos Ware on the Ordination of Women and Blessing of Same-Sex Marriages, orthodoxytoday.org (12. 6. 2018), dostupné z: http://www.orthodoxytoday.org/blog/2018/06/kallistos-ware-on-the-ordination-of-women-and-blessing-of-same-sex-marriages/.