Katedra religionistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, zatím jako jediná, věnuje badatelsky a pedagogicky soustavnou pozorost výseku tradiční a současné religiozity (či spirituality), jíž se některá významná akademická pracoviště v západní Evropě a Americe věnují pod označením “západní esoterismus” nebo “hermetismus”. Na tamní katedře religionistiky toto téma zajišťuje zejména PhDr., ThDr. Marek Dluhoš, Ph.D, Th.D.
Letos po páté se konala konference věnovaná tomuto kulturnímu fenoménu, tentkrát s podrobnějším zaměřením na vztah magie, vědy a teologie. Na konferenci je vždy kromě bloku, ve kterém přispívají akademičtí pracovníci, také část, ve kterém se počítá spíše s osobními svědectvími insiderů, označená jako blok duchovní praxe.
Letos konferenci zahájil proděkan fakulty doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D. Jako první vystoupil obsáhlým příspěvkem prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc., který se podrobně zaměřil na proměny postavení vědy v islámské kutuře. Po slavném období brzy po vzniku islámu, v raném středověku na pozadí islámu působily takové silné osobnosti jako Avicenna. Později se islám ve vztahu k vědě dostal do krize. Až dnes některé menší ale bohaté země na Arabském poloostrově velkoryse financují význammné vědecké projekty.
Doc. ThDr. Gorazd Josef Vopatrný, Th.D. z hostitelské fakuty se zaměřil poněkud mimo téma konference na “empirickou dogmatiku” praovoslavné církve. Interpretoval stejnojmenné dílo řeckého, v USA působícího teologa Johna Romanidise. Pouhý rozumový souhlas s dogmaty nic neřeší. Dogmata (stejně jako např. Bible) nejsou Božím zjevením, nýbrž jsou o Božím zjevení. Měly by vést k praxi, která umožní osobní zkušenost všudypřítomných Božích energií a tím duchovní poznání obsahu dogmat.
Prof. Pavel Hošek, Th.D. z partnerské Evangelické teologické fakulty UK, vedoucí její katedry religinistiky, se v novém podrobnějším výseku zaměřil na své oblíbené téma, jímž je anglický spisovatel C. S. Lewis. Na základě Lewisových esejistických i beletristických textů ukázal příbuznost magie a vědy v pojetí zohoto autora. Lewis jako jeden z nejčtenějších křesťanských autorů vůbec, neodsuzuje magii a také nestaví magii a vědu proti sobě. Spíše jde o to, jakým způsobem se tyto dva přístupy k životu uplatňují.
Organizátor jarních hermetických konferencí Marek Dluhoš popsal představy některých autorů o magii jako vědě a teologii starých kultur. Zmínil mimo jiné mytologické civilizace Hyperboreje a Atlantidy.
Jeden ze dvou zahraničních účastníků konference Doc. PaedDr. Martin Dojčár, PhD. z Pedagogické fakulty Trnavské univerzity probral českého mystika Květoslava Minaříka, který jako inspirační zdroje uváděl mahájánový buddhismus a jógu. Svou cestu považoval především za mystickou, ale výjimečně uplatňoval podle vlastního přesvědčení i magii jako službu trpícím bytostem.
Jiří Vogel referoval o Richard Swinburnovi jako zástupci takřečeného oxfordského teismu, který se racionálně vystavěnou teologií (modernizovanou scholatikou) pokoušel čelit vědeckému naturalismu.
Z bloku duchovní praxe lze připomenout dva rozdílné přístupy. Předseda České psychoenergetické společnosti Ing. Vlastimil Bažant dosvědčil vlastní názorový obrat v souvislosti s pracovištěm prof. Františka Kahudy, které se za minulého režimu smělo věnovat zkoumání této oblasti pod označením psychotronika. Doplnil to lidovou esoterickou interpretací těchto jevů.
Osvědčený účastník této série konferencí Bc. Lukáš Loužecký podal tradičně seriózní výkon, který by obstál i v akademickém bloku konference, a měl by být pulikován. Popisoval a v powerpontivé prezentaci dokumentoval nově nalezené texty českého magika Františka Bardona, které se připravují k vydání.
Ti aktivní účastníci konference, kteří příspěvek rozšíří do podoby vědecké studie, každoročně pulikují tyto své texty v Teologické revue vydávané hostitelskou fakulltou. Jde obvykle o monotematické poslední číslo příslušného ročníku. Předpokládá se, že tomu tak bude i letos.
(Úvodní snímek: Přebal publikace hlavního organizátora konference Marka Dluhoše.)