Víra na Ukrajině mezi Moskvou a Kyjevem

Víra na Ukrajině mezi Moskvou a Kyjevem

70 % Ukrajinců se hlásí k pravoslavné církvi, vlastně k různým pravoslavným církvím, jelikož pravoslaví je na Ukrajině již po několik desetiletí rozdělené do několika skupin. Po Euromajdanu a anexi Krymu však napětí především mezi dvěma největšími jurisdikcemi výrazně narostlo: Jde o autonomní Ukrajinskou pravoslavnou církev podřízenou Moskevskému patriarchátu (UPC-MP) a samostatný Kyjevský patriarchát (UPC-KP), který vznikl po pádu Sovětského svazu. Ten však neuznal nejen patriarcha moskevský, ale ani žádná jiná místní církev světového pravoslavného společenství, z nichž čestný primát tradičně připadá patriarchátu Cařihradskému. (Více k rozdělení ukrajinského pravoslaví je zdezde).

Právě neuznání ze strany Cařihradu je pro mnohé Ukrajince důvodem, proč setrvávají v jednotě s Moskvou. Tvrdí to alespoň ti, kteří se naopak hlásí k UPC-KP. Např. kněz Ivan Sydor říká: „Jsem si jistý, že mnoho kněží přestoupí ke kyjevské církvi hned den po té, co (od Cařihradu) obdrží uznání.“ Sám to však nyní nepovažuje za příliš reálné: „Moskva má na Cařihrad vliv,“ říká. „Pokud by byla ukrajinská církev uznána, Moskva s ním může přerušit společenství a prohlásit se za nové centrum pravoslavného křesťanství.“

Přesto se už po událostech v roce 2014 mnoho jedinců i celých farností UPC-MP ke Kyjevskému patriarchátu přidalo. Server RNS představuje příběh kněze Andreje Lotockého z jedné venkovské farnosti na západní Ukrajině, kterému v létě 2014 farníci řekli, že buď se přidá ke KP, nebo odevzdá klíče od kostela. Kněz se rozhodl zůstat se svými duchovními dětmi. Vzpomíná však, že to pro něj bylo nejtěžší rozhodování v životě a stálo ho to mnoho přátel mezi kněžími v UPC-MP, kteří jej označili za zrádce pravé církve. Podle RNS přešlo k jurisdikci Kyjevského patriarchátu 60 farností, které do roku 2014 byly pod moskevským vedením. To je na Ukrajině mnohými chápáno jako nástroj Putinovy politiky, která tak zasahuje i Ukrajinu. Arcibiskup UPC-MP Kliment však tvrdí, že církev nemá na moderní ruský stát žádné vazby: „Lidé chodí do kostela kvůli modlitbám, ne kvůli politice.“

Jak napjaté vztahy nyní jsou, ukazuje případ kněze z UPC-MP, který v lednu odmítl pohřbít malého chlapce, jenž byl pokřtěný v UPC-KP. Zanedlouho po té byl ve Lvově spálen kostel v jurisdikci UPC-MP, před nímž krátce před tím demonstrovali ukrajinští nacionalisté. V Kyjevě ve stejné době dva protestující zapálili kapli UPC-MP, protože, jak uvedli, „Rusko krade ukrajinskou historii“. Kaple totiž stála na místě starobylého kostela.

 

Chrám sv. Vladimíra, jedna z hlavních dominant Kyjeva. Počátkem devadesátých let byl předmětem sporu mezi UPC-MP a UPC-KP, která jej nakonec získala do svého vlastnictví. Foto Petar Milošević, Wikipedia.

UPC-MP má 12 300 farností, UPC-KP 5 100. Podle průzkumu z roku 2017 se však ke Kyjevskému patriarchátu přihlásilo 40 % ukrajinských pravoslavných, k UPC-MP pouze 25 %. Výsledky je však třeba brát s rezervou, jelikož nezahrnují válečné oblasti na východě země ani Krym, kde pochopitelně převažují promoskevští věřící. 31 % věřících se považuje za pravoslavné, aniž by uvedlo konkrétní jurisdikci. Patří k nim např. kyjevský hudebník Jevgenij Gryban, který dříve navštěvoval jeden chrám UPC-KP, ale začalo mu vadit, jak moc kněz při kázáních hovořil o politice: „Říkal rozumné věci, s nimiž souhlasím, ale nemyslím si, že to patří do kostela.“ A tak nyní chodí do chrámu patřícího UPC-MP. „Nemyslím si, že se Bůh stará, jestli kostel patří pod Moskvu, nebo pod Kyjev,“ dodává.

 

Podle: Olga Rudenko, „Ukrainian Orthodox switch allegiance from Moscow to Kiev-linked churches,“ RNS 4. 4. 2018, zde. Náhledový obrázek: Kyjevský patriarcha Filaret s vojáky  Národní gardy generála Kulčického a Dobrovolnického ukrajinského sboru (2015). Zdroj: oficiální stránky UPC-KP, převzato z Wikimedia Commons.

 

Související příspěvky:

Pew: Za uplynulých sto let se počet pravoslavných křesťanů (pouze) zdvojnásobil, výjimkou je Etiopie (zde).

Pew: Pravoslavní jsou zdrženliví k ekumenismu, konzervativní v otázce svěcení žen a homosexuality, ale chtějí chránit životní prostředí (zde).

Svatý oheň v Jeruzalémě: Starobylý obřad posiluje víru i pochybnosti (zde).