O tajných společnostech s mimořádným humorem

O tajných společnostech s mimořádným humorem

Přibližně před pěti lety byly na internetu velmi v módě stránky různých „přiznání“ – přiznání dívek, matfyzáků, lékařů, basketbalistů, prodavačů atd. Příslušníci dané skupiny tam o sobě mohli anonymně psát různé intimní detaily a svěřovat se svými dojmy, zkušenostmi nebo názory. Takto vzniklé stránky byly někdy vtipné, někdy dojemné, častěji však rozpačité, nechutné, prvoplánově „sexy“ nebo nudné. Většina jich také brzy zanikla, přišla o popularitu nebo přestala být aktivní – a celá módní vlna postupně vymizela a byla nahrazena jinými internetovými trendy, zejména kampaní metoo. Z původní záplavy „přiznání“ zbylo jen několik málo dodnes aktivních stránek, na většině však ustala aktivita nejpozději v polovině roku 2016.

Jednou z těchto přeživších výjimek je stránka Přiznání iluminátů. Patří mezi ty, které se na vlně svezly v parodickém duchu, a namísto toho, aby uveřejňovaly skutečná anonymní přiznání, představují vlastně fikční humoristickou tvorbu jediného autora. Podobné stránky obvykle nakonec přešly v sériové postování různých obrázkových vtipů a memů na dané téma, Přiznání iluminátů si však dodnes udrželo jak vysokou úroveň, tak stálou a nadšenou fanouškovskou základnu o rozsahu přibližně patnácti tisíc lidí. Jeho autor, který zůstával donedávna v anonymitě, se totiž vyznačuje neobvykle dobrou znalostí svého materiálu – od konspiračních teorií přes reálné dějinné podoby západního esoterismu až po popkulturní obraz obojího, jak jej zachycují populární filmy, videohry nebo literatura. Včetně například funkční znalosti latiny. Stránka využívá oblíbené ideje, že v pozadí veškerého světového dění stojí tajné bratrstvo iluminátů, aby vytvořila iluzi, že statusy skutečně píše reálný iluminát. Tímto prizmatem pak glosuje světové dění i vytváří facebookové mikropříběhy, kde se bratrstvo přiznává, v čem všem má prsty, co se mu povedlo a kde selhalo. To vše s vysokou erudicí a výtečným smyslem pro humor.

Nakladatelství Straky na Vrbě vydalo před dvěma měsíci část souboru iluminátských statusů knižně. Ukázalo se, že za stránkou stojí Jan Pohunek, který je nejen spisovatelem (publikoval několik textů, mimo jiné humoristický román o iluminátech), ale také akademikem (získal Ph.D. na Ústavu etnologie za disertaci zaměřenou na trampské pověsti a od té doby pracoval na několika univerzitních pracovištích). Žánr krátkých, dobře vypointovaných textů mu zjevně sedí – popularita stránky mluví sama za sebe. Převod internetových textů do jedné knihy si však pochopitelně vyžádal reorganizaci materiálu – od seskupení statusů podle témat až po sepsání jakési rámcové novely, která se knihou vine na pokračování. Sladit obě média se naneštěstí ne vždy zdařilo. Zejména v první třetině je proto text poněkud kolísavé kvality, zejména tam, kde seskupuje desítky droboučkých, krátkých statusů, příliš epizodických pro rozsáhlou knihu. Situaci příliš nepomáhá ani skutečně necitlivě a nevhodně vybraná obálka, která publikaci v podstatě ocejchovala jako neambiciózní brakovou fantastiku. Vzdor nadějím se tak knize nedostalo příliš mnoho pozornosti ani v médiích a letmé vyhledávání recenzí ukazuje, že i tradiční literární portály ji v podstatě zcela ignorují.

To je však skutečně škoda. Všechny případné slabé stránky knihy totiž bohatě vyvažuje Pohunkův vtip, který se od počátku na čtenáře hrne jako neodolatelná smršť. Esoterické rituály, okultní parafernálie, mimozemšťané, oživlá umělá inteligence, nevyzpytatelný velmistr i rázovití bratři se stylovými tajnými jmény, to vše korunováno ironizující dikcí hlavní postavy, která příběhy v ich formě vypráví. Zvláště tehdy, pokud se dobře orientujete ve světě západního esoterismu a konspiračních teorií, je proto možné knihu Přiznání iluminátů bez váhání doporučit – věřte, že si ji vychutnáte. A pohybujete-li se na sociálních sítích, nepřehlédněte ani stále aktivní stránku, kde s frekvencí zhruba dvakrát měsíčně dále přibývají nové statusy. Na rovině humoristické fikce je to jeden z nejlepších počinů, jaké český Facebook svému uživateli nabízí.

Náhledový obrázek: symboly na jednodolarové bankovce jsou předmětem častých úvah konspiracistů o vlivu iluminátů.