Pražská premiéra dokumentu “Bitva se Satanem”

Pražská premiéra dokumentu “Bitva se Satanem”

V pondělí 5. března 2018 proběhlo na půdě Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze promítání polského dokumentárního filmu “Bitva se Satanem”,[1] organizované Českým klubem skeptiků Sisyfos. Po promítání následovala panelová diskuze[2] o filmu. Účastnili se jí režisér dokumentu Konrad Szolajski, psychiatrička Zuzana Krausová a předseda spolku „Ateisté ČR“ Petr Tomek.  Diskuzi moderoval religionista Zdeněk Vojtíšek. Pozvání do diskuze byla poslána i osmi kněžím. Většina z nich o exorcismu veřejně mluví do médií nebo o něm píší. Bohužel žádný z nich pozvání, ať z časových či jiných důvodů, nepřijal.

Diskuze v posluchárně RTF UK.

“Bitva se Satanem” je polský dokument, který vyšel roku 2015. Szolajski tři roky sledoval nový nástup a vývoj exorcismu v Polsku. Hlavní příběh sleduje životy tří mladých žen, které exorcismus postupují z různých důvodů a u různých církví. V dokumentu jsou také zahrnuty rozhovory s kněžími různých denominací, s psychiatry, religionisty i terapeuty spřízněnými s katolickou církví, kteří jsou ale skeptičtí k existenci posednutí.

Ač je Konrad Szolajski ateista a jeden z přednášejících pozvaných na Dni ateismu 2018, k celému fenoménu exorcismu přistupuje otevřeně a snaží se na pozorované osoby nepřenášet své předsudky a předporozumění. To se mu daří velmi dobře. Uvědomuje si i citlivost tématiky, kterou nahrává. „Dělali jsme dlouhý výzkum, než jsme našli někoho, kdo chce projít exorcismem a chce u toho být filmován,“ říká Szolajski. „Měli jsme nakonec víc osob než ty tři hlavní, které jste viděli, ale rozhodli jsme se dokument postavit na těchto třech, protože jejich příběhy jsou originální.“

Plákat inzerující film “Bitva se Satanem”.

První mladá žena Karolina se ze sebe snaží vyhnat démona homosexuality. Režisér upozornil na to, že „konverzní terapie“ (proces, během kterého je snaha přeměnit homosexuálně orientovaného člověka na heterosexuála) jsou v Polsku populární, přestože se neustále ukazují jako neefektivní. Dokonce letos Evropským parlamentem prošlo doporučení zákazu „konverzní terapie“ poměrem 435 ku 109 hlasům.[3] Z oněch 109 hlasů proti zákazu bylo 25 od polských zástupců.[4]

Druhá žena, Agnieszka zase podstupuje exorcismus na doporučení svého kněze poté, co mu během výuky náboženství řekla, že nevěří v Boha. A třetí, Basia, prochází osobní krizí po opuštění domova. Exorcismus jí slouží jako terapeutický proces odpoutání se od reality.

Většina z nás si představí průběh exorcismu, jak ho zná z hororových filmů. “Bitva se Satanem” ho i tak ukazuje. „Takhle ale exorcismus na počátku nevypadá,“ říká režisér. „To chování a projevy se stupňují s každým dalším sezením. Osoba vnímá, co se od ní chce, jaké reakce jsou očekávány, a ty pak předvádí. Kupodivu přítomnost kamery nedělá rozdíl,“ zhodnocuje své zkušenosti Szolajski.

Na otázku, zda viděl něco, co by otřáslo jeho ateismem a skepticismem, se Konrad pousměje. „Skoro. Byli jsme se podívat se štábem na jedno letniční hnutí, kde celý den dělali zázračná léčení a exorcismy. Nic zajímavého se ale nedělo. Pozdě večer, po těch osmi hodinách, jsem zavelel, že jdeme do hotelu. Já i štáb jsme byli vyčerpaní. Druhý den jsme přišli a místní věřící nám říkali, že je škoda, že jsme odešli, těsně po našem odchodu prý někomu dorostla noha. Říkal jsem, že to je skvělé, ptal jsem se, kde je ten člověk. A bylo nám řečeno, že máme smůlu, že už odešel.“ S psychiatričkou Krausovou se režisér shoduje v tom, že exorcismus může mít terapeutické účinky na léčení závislostí obzvlášť u mužů, ale že se spíše pak jedná o výměnu závislosti na alkoholu, drogách nebo gamblingu za závislost na víře.

Bitva se Satanem se nesnaží útočit na církev nebo náboženství, ale na pojetí a výuku náboženství tím způsobem, jakým probíhá v polských školách. Zdá se, že se církev snaží v Polsku zaplnit vakuum soudobé touhy po spiritualitě, která se vyznačuje právě touhou po efektech. Jeden ze silných momentů filmu je ke konci, kdy se Basia setkává s jiným knězem, než ke kterému chodila posledních šest let. Tento druhý kněz je a zároveň terapeutem. „Posedlost není,“ říká kněz-terapeut, „jedná se jen o psychický problém.“ – „Tak proč jsem posledních pět let chodila na exorcismy?“ diví se Basia.

Celý dokument končí informacemi o tom, jak dopadly životy těchto mladých žen. A jak dopadly? Na to se musíte podívat sami.

[1] Trailer filmu je zde.

[2] K shlédnutí zde.

[3] Viz zde.

[4] Viz zde.



%d blogerům se to líbí: