Jeruzalém mezi nebem a zemí

Poutní centrum Notre Dame v Jeruzalémě

Představitelé církví v Jeruzalémě si stávkou v chrámu Božího hrobu (východními křesťany nazývaného chrám Vzkříšení) po třech dnech (25. – 27. února) vymohli pozastavení výběru kontroverzní daně, ale celý spor tím neskončil. Jeho jádro spočívá v tom, že se danění církevního majetku doposud opíralo o status quo, který platil před založením Státu Izrael. Po pět století jednotlivé vlády Svaté Země veškerý majetek v držení církví vyjímaly z povinnosti daň platit. To akceptuje i izraelská vláda, avšak oporu v zákoně to nemá: „Je to projev štědrosti,“ říká pro RNS rabín David Rosen, který má v Americké židovské radě na starosti mezináboženské vztahy. Vláda tím podle něj „uznává zvláštní místo církví v Jeruzalémě a ve Svaté Zemi“, i když právně má na výběr daní nárok.

Nejde přitom o zanedbatelná čísla. Jenom Jeruzalémský patriarchát pravoslavné církve je druhým největším majitelem pozemků v celé zemi a jejich postupné rozprodávání působí nepokoje i uvnitř samotné církve.¹ Dalším velkým vlastníkem nemovitostí je provincie františkánského řádu Kustodie Svaté Země.

Poutník u Božího hrobu

Současné vedení města v čele se starostou Nirem Barkatem se rozhodlo daně u nebohoslužebných nemovitostí začít vybírat, a to i zpětně, a zaslalo církvím pohledávky dlužné částky v hodnotě 188 miliónů dolarů. To vedlo k onomu protestu, který byl ukončen po té, co se do celé záležitosti vložil premiér B. Netanjahu. Ten obě strany sporu vyzval k vyjednávání.

Pozici města shrnuje David Kroyanker, odborník na jeruzalémskou multikulturní architekturu: „Vedení Jeruzaléma požaduje daň pouze za budovy, které nejsou kostely, a oni vlastní víc než jen kostely.“ Ptá se, proč by církve měly být vyjmuty z povinnosti platit daně za komerční objekty, když Židé a muslimové tuto výsadu nemají. „Proč by stavby, jako je centrum Notre Dame, neměly platit daň alespoň z těch částí, které jsou čistě komerční?“ Na druhou stranu chápe, že pokud k tomu nedošlo hned v roce 1948, je obtížné požadovat změnu nyní.

I když církevní představitelé zaujali velmi ostré stanovisko a obvinili vládu z vytlačování křesťanství ze země,² kde jeho stoupenci tvoří dvouprocentní menšinu,  jsou někteří k vyjednávání o změně statu quo otevření. Farid Jubran, hlavní právník Kustodie Svaté Země, říká, že na výjimce pro vyloženě komerční stavby, jako jsou hotely, nelpí. „Nikdy jsme netvrdili, že daně platit nebudeme.“ Avšak takových objektů, říká, církvi patří jen velmi málo. „Součástí Notre Dame je kaple, kostel a klášter. Když tam půjdete, shledáte, že je plná poutníků.“ Změna daňové politiky podle něj musí být výsledkem oboustranné dohody a určitě nesmí být retroaktivní.