Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve čtvrtek 22. března 2018 o stížnostech, kterou na soudy v Německu podali rodiče dětí odebraných z komunit společenství Dvanáct kmenů. Jeho jednohlasné rozhodnutí zní, že článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (právo na respektování soukromého a rodinného života) nebyl rozhodováním německých soudů porušen.
Stížnosti byly dvě a v obou případech je podaly dvě dvojice rodičů: jedna dvojice rodičů žila se svými rodinami v komunitě Dvanácti kmenů ve Wörnitz, druhá v podstatně větší komunitě v Klosterzimmern. Všichni rodiče si stěžovali, že v rozporu s výše uvedeným právem jim byla částečně odebrána rodičovská práva a byli odloučeni od svých dětí.
Příběh odebrání dětí členům dvou německých komunit společenství Dvanáct kmenů se odehrál 5. září 2013. Tehdy bylo 40 dětí při překvapivém nájezdu za asistence policie odebráno svým rodičům a svěřeno do péče dětských domovů a náhradních rodičů. Důvodem tohoto jednání německých úřadů byla praxe tělesných trestů, kterou určeným (a do značné míry ritualizovaným) způsobem pomocí vrbového proutku provádí společenství na svých dětech. Tato praxe tělesných trestů je v rozporu s německým občanským zákoníkem. Odebrány byly všechny děti až do 17 let, které v komunitách žily, a to včetně dětí, o jejichž trestání nebyly důkazy, i dětí, které pro svůj nízký věk trestány být nemohly, a dokonce i děti, jejichž rodiče byli v komunitách na dlouhodobější návštěvě. Oprávněnost tohoto zásahu a odebrání dětí pak potvrzovaly německé soudy.
Rodiče, kteří své stížnosti na jednání německých úřadů a soudů dovedli až k evropskému soudu ve Štrasburku, měli děti v září 2013 v tomto přibližném věku: jedni rodiče měli syna ve věku jednoho a půl roku, druzí rodiče syna ve věku tří měsíců a dvě dcery ve věku 4 let, třetí rodiče měli syna ve věku dvou let a poslední rodičovská dvojice měla tři dcery ve věku 14, 11 a 9 let. Všechny tyto děti byly svěřeny do náhradní péče. Jejich rodiče se ztotožňují s přesvědčením obvyklým ve společenství Dvanáct kmenů, že tělesné tresty dětí vyžaduje Bible a že děti musejí být takto vychovávány k poslušnosti pro svou vlastní dobrou budoucnost.
Evropský soud pro lidská práva vyjádřil souhlas se stanoviskem německých soudů, že riziko systematického a pravidelného trestání prutem ospravedlňuje odebrání dětí rodičům a umístění do péče jiných osob. Soud zdůraznil, že německé soudy detailně zdůvodnily, proč nemohly v zájmu ochrany dětí rozhodovat jinak. Je to proto, že rodiče zůstali i během jednání přesvědčeni, že tělesné tresty jsou přijatelné. A i kdyby rodiče souhlasili, že takové tresty nebudou provádět, nebyla by žádná záruka, že stejným způsobem děti nebudou trestány jinými dospělými členy komunit. Navíc by žádná pomoc ze strany úřadu pro mládež (jako například školení rodičů) nemohla efektivně ochránit děti, neboť tělesné trestání dětí je zakotveno v jejich „neotřesitelném dogmatu“. Podle tiskové zprávy je tak Evropský soud přesvědčen, že německé soudy svými rozhodnutími o svěření dětí do péče jiných osob „dosáhly rovnováhy mezi zájmy rodičů a nejlepšími zájmy dětí“.
Náhledové foto: prezentace společenství Dvanáct kmenů (Twelve Tribes).
Okolnosti odebrání dětí, základní informace o společenství Dvanáct kmenů i další vývoj tohoto konfliktu popisuje článek v časopise Dingir 19 (3), 2016 na str. 82–84. Je k dispozici zde.
Tisková zpráva k rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z 22. března 2018 je možné nalézt zde, soudní rozhodnutí jsou k dispozici zde a zde.
Se společenstvím Dvanáct kmenů je možné se seznámit prostřednictvím jeho prezentace zde. Osudy odebraných dětí jsou v popisu společenství Dvanáct kmenů zde.