Evangelikálním kruhům blízká sociologická agentura Barna Group vydala obsáhlou studii o Američanech narozených v letech 1999–2015, tzv. generaci Z (dále GZ), mj. o jejich vztahu k náboženské víře. Badatelé o ní hovoří jako o „první skutečně ‚post-křesťanské‘ generaci“, jelikož více než jakákoliv předcházející nevyjadřuje nějakou náboženskou identitu. Naopak je v ní 
dvakrát tolik proklamovaných ateistů, než v celé dospělé americké populaci (13% vs. 6%): „Slovo ‚ateista‘ pro ni již není urážka.“
Zatímco u Baby boomers (nar. 1946–1964, dále BB) je 75 % katolíků nebo protestantů, u náctiletých se k nějaké formě křesťanství hlásí jen 59 % z nich. A pouze každý pátý její příslušník považuje chození na bohoslužby za „velmi důležité“. Mladí křesťané, pro které to důležité není, většinou (64 %) tvrdí, že „Boha nachází kdekoliv“. To výzkumníci z Barny interpretují tak, že přinejmenším některé církve mladým nedokáží zpřístupnit „transformativní spojení s Bohem“.
Co se nekřesťanů týče, Barna zjišťovala, co jim na křesťanství vadí. Právě pro mladé (GZ i mladé dospělé, tzv. Millenials, resp. generace Y) je zvláště zásadní problém rozpor mezi představou dobrého Boha a zlem ve světě. Je to častěji uváděný důvod než třeba „pokrytectví křesťanů“, což je často uváděná překážka u starších generací (23 % vs. 31 % u generace Y). Rovněž pocit, že „věřící lidé odsuzují druhé“, jim není tak moc vlastní (17 % vs. 24 % u všech dospělých). Naopak častěji příslušníci GZ uvádějí „špatné zkušenosti s křesťany nebo s církví“ (6 % vs. 3 % u BB). Na čem se staršími generacemi víceméně shodnou, je tvrzení, že „v dějinách křesťanství je příliš mnoho nespravedlnosti“ (u GZ 15 %, u BB 19 %).
37 % Američanů z GZ se domnívá, že není možné s jistotou poznat, zda Bůh existuje. (U dospělých je to 32 %). I ti, co v Boha věří, si jsou svou vírou méně jistí. „Pro mnoho náctiletých je pravda přinejlepším relativní, v horším případě zcela nepoznatelná,“ píše se ve zprávě o výzkumu.
58 % náctiletých z této „post-pravdivostní generace“, jak bývá někdy GZ také nazývána (např. zde), a 62 % všech dospělých souhlasí s tvrzením, že „mnoho náboženství může vést k věčnému životu; neexistuje jen jedno pravé náboženství“. Mezi mladými je běžný postoj, že „co je pravda pro někoho, nemusí být pravda pro mne“. Mnohem méně než starší Američané (zvl. BB, kde je to 85 %) jsou nakloněni uznat tezi, že někdo se „může mýlit v tom, čemu upřímně věří“, jelikož to, že se nečemu věří to činí pravdivým.
Zarověň ovšem mnozí (46 %) tvrdí, že potřebují „faktický důkaz pro potvrzení“ toho, čemu věří. To může vysvětlit, proč je mezi nimi méně (jen 28 %) těch, kteří nevidí rozpor mezi Biblí a vědou (u BB je to 45 %).
„Atheism Doubles Among Generation Z,“ Barna 24. 1. 218, zde.
Související články:
Spojené státy modlící se (ale potichu a každý sám) (zde)
Studie: Víra a pochybnosti u současných křesťanů (zde)
UK: Chrámy inspirují mladé ke konverzi (zde)