Recenzovaný časopis Frontiers in Psychology na konci minulého roku publikoval studii o vztahu náboženské víry a intelektuálních schopností. Její autoři Richard Daws a Adam Hampshire z Imperial College London v ní analyzují data získaná online od 63 tisíc respondentů, kteří se sami označili za stoupence nějakého náboženství, za ateisty nebo za agnostiky. Všichni měli vyplnit třicetiminutový test s kognitivními úkoly. Závěrem studie britských psychologů je, že ateisté si obecně vedli lépe než věřící, agnostici byli uprostřed.
Rozdíly však byly zvláště u těch úkolů, v nichž se dostává do konfliktů logika a intuice. Šlo např. o složitější variantu tzv. Stroopovy úlohy (colour word remapping), v níž jde o určování barev slov označujících barvy jiné. Lidé praktikující nějaké náboženství prý mají tendenci více se spoléhat na intuici. Nejedná se tedy o nižší inteligenci obecně, ale o specifické kognitivně-behaviorální dispozice. Titulky v některých médiích referujících o tomto výzkumu typu „Ateisté jsou inteligentnější“1 tak nejsou zcela na místě.
Sami autoři svůj příspěvek uzavírají slovy: „Religiozita je spojena se slabším usuzováním při úkolech, které zahrnují kognitivní konflikty. Tyto účinky mohou odrážet naučené kognitivně-behaviorální sklony k intuitivnímu rozhodování spíše než vlastní schopnost porozumět složitým logickým pravidlům nebo udržovat informace v pracovní paměti.“
R. Daws a A. Hampshire, „The Negative Relationship between Reasoning and Religiosity Is Underpinned by a Bias for Intuitive Responses Specifically When Intuition and Logic Are in Conflict.“ Frontiers in Psychology, 19. 12. 2017, online zde.