Studie: Jsou ateisté inteligentnější než věřící?

Recenzovaný časopis Frontiers in Psychology na konci minulého roku publikoval studii o vztahu náboženské víry a intelektuálních schopností. Její autoři Richard Daws a Adam Hampshire z Imperial College London v ní analyzují data získaná online od 63 tisíc respondentů, kteří se sami označili za stoupence nějakého náboženství, za ateisty nebo za agnostiky. Všichni měli vyplnit třicetiminutový test s kognitivními úkoly. Závěrem studie britských psychologů je, že ateisté si obecně vedli lépe než věřící, agnostici byli uprostřed.

Rozdíly však byly zvláště u těch úkolů, v nichž se dostává do konfliktů logika a intuice. Šlo např. o složitější variantu tzv. Stroopovy úlohy (colour word remapping), v níž jde o určování barev slov označujících barvy jiné. Lidé praktikující nějaké náboženství prý mají tendenci více se spoléhat na intuici. Nejedná se tedy o nižší inteligenci obecně, ale o specifické kognitivně-behaviorální dispozice. Titulky v některých médiích referujících o tomto výzkumu typu „Ateisté jsou inteligentnější“1 tak nejsou zcela na místě.

Sami autoři svůj příspěvek uzavírají slovy: Religiozita je spojena se slabším usuzováním při úkolech, které zahrnují kognitivní konflikty. Tyto účinky mohou odrážet naučené kognitivně-behaviorální sklony k intuitivnímu rozhodování spíše než vlastní schopnost porozumět složitým logickým pravidlům nebo udržovat informace v pracovní paměti.“

R. Daws a A. Hampshire, „The Negative Relationship between Reasoning and Religiosity Is Underpinned by a Bias for Intuitive Responses Specifically When Intuition and Logic Are in Conflict.“ Frontiers in Psychology, 19. 12. 2017, online zde.

 

1„Atheists are more intelligent than religious people, finds study,“ Idependent 29. 1. 2018, online zde.

 

Související příspěvky:

 Studie o vztahu religiozity a zdraví (zde)

„Studie: Jsou ateisté inteligentnější než věřící?“ v pořadu Vertikála (zde)