Protesty proti „nepravoslavné multireligiózní výchově“ na řeckých školách

Jedním z témat méně i více bouřlivě diskutovaných v dnešní řecké společnosti je výuka náboženství. V souladu s řeckou ústavou je na školách pro děti z pravoslavných rodin náboženství povinné. Naprostá většina dětí je tak při těchto hodinách seznamována se základními články víry, dějinami církve a křesťanskou morálkou. V letošním školním roce pedagogové obdrželi nové výukové texty, které jsou výrazně odlišné od tradičních učebnic. Někteří učitelé si stěžují na to, že s nimi nebyla změna projednána, mnozí věřící rodiče a duchovní pravoslavné církve obviňují vládu radikální levice z úmyslného boje proti tradičnímu vlivu církve na řeckou společnost, či rovnou z boje proti církvi jako takové.

     „Revoluční vlastnosti věřícího v jeho osobním i společenském životě.“

V polovině prosince jedna z protestních iniciativ zaslala ministrovi školství požadavek okamžitého stažení nových učebních materiálů, jelikož jejich obsah „zásadním způsobem mění ideu vychovávání našich dětí podle zásad a učení pravoslavné křesťanské víry“. Autorům dopisu vadí např. to, že Ježíš Kristus je prý uváděn jen jako zakladatel jednoho z mnohých náboženství. Další výtkou je, že děti jsou údajně chaoticky zahrnovány řadou vzájemně nesouvisejících faktů, místo toho, aby byly systematicky vedeny k rozvíjení náboženského vědomí, což má být prvořadým cílem tohoto předmětu. Povinnost pracovat s těmito texty autoři protestu odsuzují i „jako diskriminaci dětí pravoslavných Řeků“, jelikož řečtí muslimové, katolíci a židé mají zákonem danou výjimku z účasti na povinné výuce pravoslavného náboženství a jsou mimo školu vyučováni v souladu s věroukou svých společenství, zatímco pravoslavní se musí podrobit „protipravoslavné multireligiózní výchově“, jak ji vyžaduje Ministerstvo školství, výzkumu a náboženských záležitostí. Otevřený dopis končí výzvou, aby ministerstvo na přípravě nových učebních materiálů spolupracovalo s představiteli řecké pravoslavné církve.¹ Podobné výzvy zaznívají i od některých církevních představitelů. Minulý týden zaslala požadavek úpravy nových osnov synoda biskupů krétské církve.²

      „Uctívání je neoddělitelná součást každého náboženství.“

Ministr školství i autoři nových učebních sešitů však tvrdí, že k výtkám ze strany církve bylo přihlédnuto. Dimitris Moschos z theologické fakulty Athénské univerzity, jenž se na přípravě nových osnov podílel, odmítá, že by šlo o nahrazení pravoslavného náboženství religionistikou (či „synkretistikou“,  jak novou látku odpůrci nazývají). Jedná se  pouze o doplnění výuky představením  jiných náboženství a církví, což je podle něj v současném světě nezbytné. Výuka podle něj „nemá vést k synkretismu, ale nemá ani pěstovat netoleranci.“ Za protesty vidí především politické zájmy „národoveckých skupin“.³

Řecká ústava sice garantuje svobodu vyznání a rovnost „všech známých náboženství“, avšak pravoslaví je v ní definováno jako „převažující náboženství“ a cíl vzdělávání jako „rozvíjení národního a náboženského vědomí“.

* * *

Aktualizace příspěvku: Spor o výuku náboženství na řeckých školách pokračuje (zde)

Související příspěvky:

Řečtí věřící protestují proti soše “Lucifera”, zde

Vysoké tresty pro athoské mnichy, zde

O specifickém vztahu řecké společnosti a církve pojednává rozhovor „Řekové mezi Athénami a Cařihradem, “ Dingir 4/2013, dostupné zde).

Poznámky:

Obrázky z jednotlivých dílů pracovních sešitů Φακελος μαθηματος, Έντυπο προσωρινό υλικό στα θρησκευτικά, Ινστιτουτο τεχνολογιας υπολογιστων και εκδοσεων «ΔΙΟΦΑΝΤΟΣ», Αθηνα [2017], online ke stažení zde.