Egyptská vláda chce chránit křesťany, ale postihovat ateisty

Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (na obrázku vlevo) včera navštívil  liturgii v Nové Káhiře, kterou u příležitosti svátku Narození Krista sloužil papež Tawadros II. (na obrázku v pravo). Sísí je první prezident této severoafrické země, který se zúčastnil bohoslužby v koptském kostele, a učinil tak již po čtvrté. Sám při ni vystoupil s projevem, v němž věřícím sdělil: „Jste naši lidé, jsme jedna rodina, nic nás nemůže rozdělit.“¹ Symbolem tohoto spojení je samotná nová – ještě nehotová – katedrála Narození Krista v Nové Káhiře, jejíž stavbu vláda sponzoruje.²

Bohoslužba se konala za nejpřísnějších bezpečnostních opatření. V katedrále sv. Marka v Alexandrii došlo letos na Květnou neděli k pokusu o atentát na koptského papeže (psali jsme zde). V prosinci došlo ke krveprolití u kostela v Káhiře. Zemřelo při něm 9 lidí včetně jednoho muslimského příslušníka ochranky. Krátce před tím ministr pro muslimské nadace Mokhtar Gomaa prohlásil, že muslimové, kteří zemřou při ochraně křesťanských chrámů, mají být považováni za mučedníky.³

Zatímco křesťané jsou současnou vládou přijímáni a chráněni jako tradiční součást egyptské společnosti, ateisté jsou označováni jako její nepřátelé. Krátce před Novým rokem egyptský parlament začal projednávat právní úpravu, která by mimo zákon postavila vyznávání nevíry v Boha. Již nyní je protiprávní „urážet“ nebo „hanobit“ náboženství a uvěznění za rouhání jsou na vzestupu. Viník přitom může být odsouzen až na 5 let. Nová legislativa by kriminalizovala nejen urážku nebo hanobení, ale i samotné přihlášení se k ateismu. Zákon byl ve druhé polovině prosince navržen předsedou parlamentní rady pro náboženství Amrem Hamroušem. Podle něj ateismus „musí být trestný a kategorizován jako pohrdání náboženstvím, jelikož ateisté nemají žádnou doktrínu a snaží se urážet Abrahamovská náboženství“. Religion News Service uvádí, že legislativa má podporu nejvyšší muslimské náboženské organizace v zemi – univerzity al-Azhar. Její představitel Mohamed Zaki prohlásil, že je nezbytné „trestat ty kteří byli svedeni k ateismu“.

Ateisté jsou v hledáčku vládních úřadů již od roku 2014, kdy byla tři roky po revoluci v roce 2011 svržena islamistická vláda a prezidentem se stal Abdal Fattáh Sísí. Vláda tehdy představila národní plán boje proti ateismu. Později jeden vládou řízený deník označil ateisty za „druhého  největšího nepřítele v zemi hned po Muslimském bratrstvu“.

Zpráva v Londýně sídlící Mezinárodní humanistické etické unie z roku 2017 sice neobsahuje seznam zemí, které staví ateismus mimo zákon, avšak uvádí, že za rouhání a odpadnutí může být člověk odsouzen k smrti ve 13 zemích: v Afghánistánu, Íránu, Malajsii, Maledivách, Mauritánii, Nigérii, Pákistánu, Kataru, Saúdské Arábii, Somálsku, Súdánu,  Jemenu a ve Spojených arabských emirátech.

Navrhovaný egyptský zákon se setkal s tvrdou kritikou prezidenta mezinárodní organizace sídlící v Los Angeles Muslimové pro pokrokové hodnoty Aniho Zonnevelda: Ten navrhovanou legislativu označil za antiislámskou, protože „odporuje samotné podstatě Koránu, verši 2:256: ‚Nebudiž žádného donucování v náboženství‘.“⁴