Egyptská vláda chce chránit křesťany, ale postihovat ateisty

Egyptská vláda chce chránit křesťany, ale postihovat ateisty

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí (na obrázku vlevo) včera navštívil  liturgii v Nové Káhiře, kterou u příležitosti svátku Narození Krista sloužil papež Tawadros II. (na obrázku v pravo). Sísí je první prezident této severoafrické země, který se zúčastnil bohoslužby v koptském kostele, a učinil tak již po čtvrté. Sám při ni vystoupil s projevem, v němž věřícím sdělil: „Jste naši lidé, jsme jedna rodina, nic nás nemůže rozdělit.“1 Symbolem tohoto spojení je samotná nová – ještě nehotová – katedrála Narození Krista v Nové Káhiře, jejíž stavbu vláda sponzoruje.2

 

Koptská ikona Narození Krista (zdroj).

 

Bohoslužba se konala za nejpřísnějších bezpečnostních opatření. V katedrále sv. Marka v Alexandrii došlo letos na Květnou neděli k pokusu o atentát na koptského papeže (psali jsme zde). V prosinci došlo ke krveprolití u kostela v Káhiře. Zemřelo při něm 9 lidí včetně jednoho muslimského příslušníka ochranky. Krátce před tím ministr pro muslimské nadace Mokhtar Gomaa prohlásil, že muslimové, kteří zemřou při ochraně křesťanských chrámů, mají být považováni za mučedníky.3

Zatímco křesťané jsou současnou vládou přijímáni a chráněni jako tradiční součást egyptské společnosti, ateisté jsou označováni jako její nepřátelé. Krátce před Novým rokem egyptský parlament začal projednávat právní úpravu, která by mimo zákon postavila vyznávání nevíry v Boha. Již nyní je protiprávní „urážet“ nebo „hanobit“ náboženství a uvěznění za rouhání jsou na vzestupu. Viník přitom může být odsouzen až na 5 let. Nová legislativa by kriminalizovala nejen urážku nebo hanobení, ale i samotné přihlášení se k ateismu. Zákon byl ve druhé polovině prosince navržen předsedou parlamentní rady pro náboženství Amrem Hamroušem. Podle něj ateismus „musí být trestný a kategorizován jako pohrdání náboženstvím, jelikož ateisté nemají žádnou doktrínu a snaží se urážet Abrahamovská náboženství“. Religion News Service uvádí, že legislativa má podporu nejvyšší muslimské náboženské organizace v zemi – univerzity al-Azhar. Její představitel Mohamed Zaki prohlásil, že je nezbytné „trestat ty kteří byli svedeni k ateismu“.

Ateisté jsou v hledáčku vládních úřadů již od roku 2014, kdy byla tři roky po revoluci v roce 2011 svržena islamistická vláda a prezidentem se stal Abdal Fattáh Sísí. Vláda tehdy představila národní plán boje proti ateismu. Později jeden vládou řízený deník označil ateisty za „druhého  největšího nepřítele v zemi hned po Muslimském bratrstvu“.

Zpráva v Londýně sídlící Mezinárodní humanistické etické unie z roku 2017 sice neobsahuje seznam zemí, které staví ateismus mimo zákon, avšak uvádí, že za rouhání a odpadnutí může být člověk odsouzen k smrti ve 13 zemích: v Afghánistánu, Íránu, Malajsii, Maledivách, Mauritánii, Nigérii, Pákistánu, Kataru, Saúdské Arábii, Somálsku, Súdánu,  Jemenu a ve Spojených arabských emirátech.

Navrhovaný egyptský zákon se setkal s tvrdou kritikou prezidenta mezinárodní organizace sídlící v Los Angeles Muslimové pro pokrokové hodnoty Aniho Zonnevelda: Ten navrhovanou legislativu označil za antiislámskou, protože „odporuje samotné podstatě Koránu, verši 2:256: ‚Nebudiž žádného donucování v náboženství.“4

1 „‚No one can divide us‘. Al Sisi’s embrace to the Copts,“ Vatican Insider World News 6. 1. 2018 (zde).  

2 Lubomír Stejskal, „Vánoce II,“ Blog Idnes 6. 1. 2018 (zde).

3 Egypt Says Muslims Who Die Defending Churches Are Martyrs. One Just Did,” Christian Today 29. 12. 2017 (zde).

4 Egyptian Parliament considers outlawing atheism,” RNS 4. 1. 2018 (zde).

 

Fotografie: Wikimedia a Flickr.



%d blogerům se to líbí: