Připomenutí hromadné vraždy a sebevraždy v Jonestownu

Připomenutí hromadné vraždy a sebevraždy v Jonestownu

Tragickou smrt 919 příslušníků náboženského hnutí Chrám lidu (v českém prostředí je spíše známo jako Svatyně lidu, angl. Peoples Temple) připomněl díl cyklu Slavné dny v internetové televizi Stream. Byl zveřejněn v den 39. výročí této události, 18. listopadu 2017.

Seriál Slavné dny je obecně považován za velmi kvalitní a i tento díl působí velmi důvěryhodně. Dlouho je popis Jonesova života a působení fakticky v pořádku a objektivní. Zato posledních deset let je zhuštěno až do příliš velké novinářské zkratky a při líčení stále více hrají roli lidová vysvětlení a klišé. Etapa vývoje společenství v Redwood Valley je ještě zmíněna, ale daleko důležitější, ba rozhodující období v San Francisku už chybí. Zmiňované události ztrácejí kvůli nedostatku vysílacího času správnou chronologii a logiku: ano, například první pionýři se sice do Guyany vypravili už roku 1974, ale církev pak ještě prožívala velmi mnoho pozitivního, ale i negativního ve Spojených státech až do roku 1977, kdy její jádro včetně Jonese odletělo do Guyany. Závěrečné, guyanské období je pak už popisováno jenom negativně v hrubém novinářském zkreslení jako „koncentrační tábor“ (byť samo toto tehdy obvyklé a neslavné přirovnání v tomto krátkém filmu nezazní).

Leo Ryan.

Taková tvrzení, jako to, že cesta kongresmana Ryana do Guyany měla být pro devět set lidí záchranou, už jsou zcela zavádějící. Jednostrannost druhé části filmu pak zákonitě doprovázejí nepřesnosti, např. při líčení útoku nožem na Ryana nebo ve sdělení příčiny smrti vrahů a sebevrahů. Zmatek umocňuje přechod od autentických fotografií k záběrům z hraného filmu. Ostatně – mám za to, že na přechod k úryvkům hraného filmu by měl být divák nějak vhodně upozorněn.

Přesto bych nechtěl tento díl pořadu Slavné dny shodit. Naopak – jsem rád, že na tuto událost tvůrci pamatovali. Českých článků o této tragédii mnoho není (jeden je snadno dostupný zde). Tvůrci Slavných dnů bohužel pracovali pouze v obvyklých mediálních mezích: naprosto bez snahy o pochopení Jonesových záměrů a životního směřování, bez snahy o pochopení Jonesových věrných příznivců i bez snahy o pochopení tehdejší doby a reakcí americké společnosti. Škoda, že v tak pěkném seriálu tvůrci neměli čas, odvahu nebo zdroje k tomu, aby postoupili za to, co je obvyklé. Přitom by stačilo nechat se inspirovat nikoli obvyklým bulvárním pojetím, ale raději vynikajícím a velmi empatickým dokumentárním filmem Jonestown: The Life and Death of Peoples Temple (2006), v němž promlouvají nikoli novináři, ale hlavně odborníci a přeživší.



%d blogerům se to líbí: