Pew: Pravoslavní jsou zdrženliví k ekumenismu, konzervativní v otázce svěcení žen a homosexuality, ale chtějí chránit životní prostředí

Pew: Pravoslavní jsou zdrženliví k ekumenismu, konzervativní v otázce svěcení žen a homosexuality, ale chtějí chránit životní prostředí

V předchozím příspěvku (zde) jsme informovali o rozsáhlé studii o světovém pravoslaví, již publikovala americká sociologická agentura Pew Research Center. Zaměřili jsme se v něm na geografii a demografii východního ortodoxního křesťanství (zahrnující církve byzantské i orientální tradice).

Analýza se dále věnuje i tomu, jaký postoj východní křesťané zaujímají k učení své církve i k některým aktuálním otázkám současné společnosti. Obecně lze shrnout, že stoupenci těchto tradic vykazují relativně konzervativní postoje.

Půst

Ikony patří k nejcharakterističtějším znakům pravoslaví, který spojuje věřící napříč všemi oblastmi. I v nejméně horlivém Estonsku nějakou doma má 74 % věřících; v Rusku je to 87 %, Arménii 89 %, Řecku 95 %, ještě více v Gruzii a Moldavsku. Nejmenší číslo je tentokrát u Etiopanů (73 %).

To, že téměř všichni (98 %) etiopští křesťané považují náboženství za „velmi důležitou“ součást svého života, potvrzují i tím, že se pravidelně postí: před Velikonocemi drží půst 87 %, to je nejvíce ze všech sledovaných zemí. Nejméně tato církevní pravidla dodržují EstonciBulhaři (16 %, resp. 17 %). V Rusku, Gruzii nebo Bělorusku se podle průzkumu postí asi čtvrtina věřících; v Řecku, Moldavsku Srbsku přibližně dvě třetiny.

Víra v Boha

Zajímavá čísla vyšla z odpovědí na otázku, zda jsou lidé hlásící se k ortodoxnímu křesťanství přesvědčeni o Boží existenci. Nejvíce jistoty mají etiopští Tewahedo křesťané – 99 %, přičemž „absolutní jistotu“ deklaruje 89 %. U Řeků je si zcela jisto 62 procent dotázaných, s menší jistotou dalších 34 %, ovšem v Estonsku a v Bulharsku se k nevíře v Boha přihlásila téměř čtvrtina dotázaných (22 %), v Rusku 13 %. Autoři studie si všimli, že menší jistotu o Boží existenci mají pravoslavní v zemích bývalého SSSR – jen třetina je si zcela jista (medián jednotlivých zemí). V ostatních evropských státech je medián 59 %. V USA je si zcela jisto 61 % pravoslavných, menší jistotu má 36 %, nevíru tedy přiznala jen čtyři procenta.

 

Svaté přijímání

Graf: Počet věřících v %, kteří uvádějí, že přistupují ke svatému přijímání. Data z let 2015–2016.

 

Neortodoxní názory ortodoxních křesťanů

Výzkumníci svým respondentům položili i k pochopení poměrně náročný dotaz, zda věří v osud, tedy že lidský život je z velké části předem determinován. Je potom otázkou, jakou vypovídací hodnotu má zjištění, že asi tři čtvrtiny východních křesťanů v osud věří. Pravoslavní z různých zemí se zde přitom vzácně shodli: Odpovědi se pohybovaly od 60 % (Řecko) do 84 % (Arménie).

Studie rovněž uvádí, že mezi ortodoxními věřícími je rozšířená víra ve „zlé oko“: V Řecku v uhranutí věří sedm z deseti dotázaných, v zemích bývalého Sovětského svazu 61 %, v Bulharsku 54 %, ale v Etiopii jen 35 %, ještě méně v Bosně (31 %). Podobná čísla v jednotlivých zemích vycházejí u otázky, zda věří v magii a čarodějnictví, jen v Řecku je to podstatně méně (41 %) a v Etiopii na to věřící nebyli vůbec dotazováni.

 

Proti uhranutí a magickému působení existují i speciální církevní modlitby a pobožnosti, avšak někteří věřící se raději uchylují ke starodávným pohanským amuletům (nazar, matochandra), foto Guruharsha, Wikipedie.

 

K víře v převtělování duší se podle Pew Research Center přihlásila celkem asi čtvrtina pravoslavných (medián údajů z jednotlivých zemí): Nejméně v Gruzii (10 %), nejvíce v Lotyšsku (43 %) a Kazachstánu (40 %), v Řecku jsou to dva z deseti, v Rusku 31 %.

Ekumenismus

Pravoslavní jsou rovněž zdrženliví k otázce smiřování s římskokatolickou církví. Ačkoliv podle zjištění Pew většinou mají za to, že s ní mají mnoho společného, ke sjednocení nijak zvlášť nepospíchají. Jediná země, v níž pravoslavní většinově snahu o jednotu podporují, je Rumunsko (62 %). V Rusku je to pouze 17 %. Medián všech třinácti zemí, kde na toto věřící byli dotazováni, je 35 %. Názor, že pravoslaví je tou „jedinou pravou vírou vedoucí k věčnému životu“ či že existuje pouze „jediná správná interpretace jejich náboženství“, zastává 80 %, resp. 68 % věřících v Gruzii, podobná čísla vyšla z arménských a etiopských dotazníků, o něco menší v Řecku (45 %, resp. 52 %). V ostatních zemích na obě (pravda, poněkud méně srozumitelné) otázky kladně odpověděla méně než polovina dotázaných. Např. v Srbsku soteriologický exkluzivismus zastává jen 35 % věřících, výlučný nárok na pravdivost pravoslaví potvrdilo 47 %, v Rusku to bylo 25 % a 36 %. Nejméně jsou o výlučnosti svého náboženství přesvědčení pravoslavní v Lotyšsku, kde jen 16 % na první otázku odpovědělo kladně (na druhou 27 %).

71 % etiopských křesťanů souhlasí s učením Tewahedo církve, která nedovoluje smíšená manželství. (Jinde tato otázka položena nebyla.)

Svěcení žen

Ačkoliv k otázce svěcení žen ortodoxní církve zaujímají stejné stanovisko jako církev římskokatolická, pravoslavní věřící jsou s tímto postojem více spokojeni než katoličtí. V žádné ze šestnácti sledovaných zemí se nenašla většina těch, kteří s učením své církve v této otázce nesouhlasí. Nejvíce oponentů bylo v Estonsku (44 %), Srbsku (42 %) a Rusku (39 %). Na druhém pólu jsou opět etiopští křesťané – jen sedm procent z nich by rádo u oltáře vidělo i ženy. Odpovědi mužů a žen se výrazně nelišily. Pro srovnání: V Brazílii, v zemi s největším počtem katolických věřících, se většina z nich (77 %) vyslovuje pro ženské kněžství, v USA je to 59 % katolíků.

Rodina, potraty, homosexualita

Pravoslavní většinově podporují tradiční model rodiny. Názor, že „ženy mají vůči společnosti odpovědnost rodit děti“, zastává 58 % pravoslavných z bývalých sovětských zemí, v Řecku je to 69 %, v Rumunsku 83 %. (Odpovědi mužů a žen se rovněž výrazně nelišily.) Nicméně názor, že muž má vydělávat peníze a žena doma pečovat o děti, nikde nezískal většinu zastánců: Nejvíce v Arménii (32 %), nejméně v Bulharsku (15 %). Etiopané nebyli dotazováni. Arméni rovněž nejvíce souhlasí s tím, že žena má ve všem poslouchat svého manžela (81 %), největší nesouhlas s tímto postojem projevili opět křesťané v Bulharsku (jen 22 % souhlasí).

Velké rozdíly jsou v postojích k umělým potratům. Názor, že mají být státem zakázané, zastává 85 % Gruzinců a 79 % Moldavanů, avšak jen 14 % pravoslavných Bulharů. V Řecku je to 54 % věřících, v Rumunsku 38 %. V USA stoupenci legality potratů mírně převažují nad odpůrci (53 %).

Poněkud překvapivě se autoři nepozastavili nad tím, že podle jiného průzkumu PRC (z roku 2008) v mnohých sledovaných státech označilo potraty za „morálně špatné“ méně lidí, než nyní nesouhlasí s jejich legálností. Ve zprávě jsou pouze uvedena čísla, podle nichž v Gruzii potrat za hřích považuje jen 66 % věřících a v Moldavsku 65 %. Naopak u Řeků je to stále 54 %. Nejvíce byly potraty odsuzovány v Etiopii (83 %), dále pak v Arménii (69 %), nejméně s církevním učením souhlasí bulharští pravoslavní (16 %). I v Rusku bylo odpůrců ukončení těhotenství coby morálního zla údajně méně (48 %), než je nyní těch, kteří nesouhlasí s jeho legálností (58 %). Badatelé z amerického fact tanku si ovšem v publikované zprávě nepoložili otázku, proč lidé chtějí zakázat něco, co nepovažují za zlo. Nedošlo-li v dotčených zemích za těch osm let k výraznému posunu ve veřejném mínění, nezbývá nám, než čísla celé studie brát s velikou rezervou a srovnávat jen ta, která byla získána stejnou metodikou.

V roce 2008 se PRC ptalo i na další morální témata. S učením církve o hříšnosti předmanželského sexu nejvíce souhlasí Arméni (78 %), Etiopané dotazováni nebyli. Ovšem v Řecku s tím podle tohoto průzkumu souhlasila pouze desetina dotázaných, méně než v Bulharsku (15 %); v Rusku to bylo 36 %. Naopak v odsouzení praktikované homosexuality jsou pravoslavní celkem jednotní: nejméně se proti tomu stavěli opět Řekové a Bulhaři (jen 52 % a 55  %), potom Srbové (71 %), nejvíce Arméni (98 %) a Etiopané (95 %), medián všech sledovaných zemí (bez USA) je 82 %.

V novějším průzkumu byli pravoslavní respondenti tázáni na postoj ke stejnopohlavním sňatkům. Jedinou zemí, kde byla většina pro, jsou Spojené státy americké (53 %). Vzhledem k výše uvedeným výsledkům je opět zajímavé, že i Řekové jsou nyní výrazněji proti: 72 %. Nicméně medián je ještě vyšší (85 %). Nejvíce odpůrců je opět v Arménii, Gruzii a Moldavsku (93 – 96 %), Etiopané na tuto otázku dotazováni nebyli.

Životní prostředí

Z dalších aktuálních témat, na která se američtí sociologové zaměřili, je ochrana životního prostředí. Ve všech zemích se nyní většina domnívá, že ochrana přírody by měla být nadřazena ekonomickému růstu. Nejméně s tím souhlasí Estonci (53 %), nejvíce Srbové (83 %). Autoři studie to dávají do souvislosti s aktivitami konstantinopolského patriarchy Bartoloměje, přezdívaného „Zelený patriarcha“.

Konstantinopol vs. Moskva

Patriarcha moskevský a vší Rusi Kirill, foto www.kremlin.ru, Wikipedie, a cařihradský patriarcha Bartoleměj, Massimo Finizio, Wikipedie.

Je sice pravda, že konstantipolský (tzv. ekumenický) patriarchát má mezi ostatními národními církvemi byzantské tradice čestné prvenství („první mezi rovnými“), ale studie ukazuje, že mnohem větší vážnosti se v pravoslavném světě nyní těší patriarcha moskevský Kirill. Jediné dvě země, kde více „fandí“ Cařihradu, jsou RumunskoŘecko. Zajímavé je, že v Řecku má ekumenický patriarcha dokonce dvojnásobně větší vážnost než hlava místní samostatné (autokefální) církve – athénský arcibiskup. Ze zprávy nevyplývá, zda jde o vztah k úřadu obecně, nebo přímo ke konkrétním osobnostem.

 

 

 

 

 

 

Celý text zprávy „Orthodox Christianity in the 21st Century“ včetně všech grafů je dostupný na stránkách Pew Research Center (zde). Ilustrační foto ruského kláštera v mnišské republice Athos v Řecku, Edal Anton Lefterov, Wikipedie.



%d blogerům se to líbí: