Kořeny nového náboženského hnutí, které později přijalo jméno „Hnutí pro duchovní integraci do Absolutna“ (MISA), jsou sice už v 70. letech 20. století, ale až nyní se hnutí stalo předmětem odborné debaty. Vznik a existence hnutí MISA je spjata s rumunským duchovním učitelem Gregorianem Bivolaruem (*1952). K tomuto jóginovi a tantrikovi hledí i jednotlivé národní organizace, které jsou formálně nezávislé (svůj vztah k MISA samy definují jako „sesterský“[1]). Takovou organizací je i česká duchovní škola Rezonance.
Donedávna byla snad jedinou odbornou studií o hnutí MISA a její dánské sesterské pobočce Natha práce kulturoložky Sary Møldrup Thejlsové.[2] Nyní se MISA stala hlavním tématem prvního čísla odborného anglicky psaného časopisu The Journal of CESNUR s datací září-říjen 2017. CESNUR, tedy Centrum pro studia nových náboženství, je mezinárodní vědeckou společností se sídlem v Turíně, jejímž vůdčím duchem je italský sociolog a právník Massimo Introvigne (*1955). Časem se stala uznávanou organizací na poli nových náboženských hnutí, což se projevuje především tím, že každoročně pořádá mezinárodní konference za účasti celé komunity badatelů v tomto oboru.
Po úvodu šéfredaktora Introvigneho následují v prvním čísle nového časopisu čtyři další články o hnutí MISA. První z nich napsal italský sociolog PierLuigi Zoccatelli a podal v něm základní informace o Bivolaruovi a hnutí MISA: dotkl se jak historie, tak nauky hnutí. Druhý článek, jehož autorkou je psycholožka Raffaella Di Marzio, se týká toho, proč je – podle názoru autora této zprávy – o hnutí MISA přínosné i potřebné psát, totiž jeho dlouhodobého a velmi ostrého konfliktu s rumunskými úřady. Tento konflikt, částečně podněcovaný apostaty a antikultovním hnutím, se přitom týká především zakladatele, který si momentálně odpykává trest v rumunském vězení za čin, o jehož fakticitě jsou velké pochybnosti. Hlavní příčiny konfliktu, tedy tantrickými rity a dalšími způsoby zacházení se sexualitou, se týká i třetí článek, jehož autorem je opět Massimo Introvigne. Historie hnutí i jeho konflikty jsou stručněji než v tomto časopise zpracovány také česky v článku „Jóga, tantra a trestní stíhání“ (Dingir 20 (2), 2016, str. 44–48). Role sexuality v hnutí je v dalším českém článku viděna jako významnější, než jak ji pojímají oba posledně jmenovaní italští autoři. V českém článku „Společenství jóginů a tantriků“ (Dingir 20 (2), 2016, str. 61–63)[3] je navíc podrobně popsán tantrický rituál tak, jak ho Gregorian Bivolaru prováděl.[4] Poslední článek o hnutí MISA v mezinárodním Časopise CESNUR napsal Američan J. Gordon Melton. Tato úžasná postava religionistiky nových náboženských hnutí ale tentokrát neměla šťastnou ruku: v článku se Melton chtěl zabývat náboženskou inspirací hnutí MISA, ale uvedl řadu postav a jevů, které mají s hnutím společné snad jen určité izolované ideje a jejich případná souvislost by mohla být nanejvýše zcela nepřímá a vzdálená. Naopak v Meltonově článku i v celém čísle Časopisu CESNUR chybí docenění jógy pro nauku tohoto hnutí. Přitom je možné tvrdit, že MISA je především jógickou školou, na niž tantra – v případě pokročilejších žáků – navazuje. Vytrvalé zařazování hnutí MISA do tradice esoterismu[5] ze strany autorů prvního čísla Journal of CESNUR se jistě v průběhu dalšího bádání ukáže jako neudržitelné.
[1] HELMAN, Josse Martin: „Duchovní škola Rezonance“, Dingir 20 (2), 2017, dokument dostupný na URL: http://www.dingir.cz/index.php?co=cislo/17/3, str. 1.
[2] THEJLS, Sara Møldrup: MISA and Natha: A Peculiar Story of a Romanian Tantric Yoga School, in: LEWIS, James R. – TØLLEFSEN, Handbook of Nordic New Religions, Leiden – Boston: Brill 2015, s. 62–76.
[3] Na oba články kriticky reagují prohlášení české duchovní školy Rezonance a jednoho z jejích představitelů. Jsou dostupná zde, resp. zde.
[4] Je pozoruhodné, že unikátního popisu tantrického rituálu se netýká žádná z výhrad, které proti českým článkům představitelé české duchovní školy Rezonance měli a jež jsou zmíněny v poznámce 3.
[5] Například jako „nového magického hnutí“ – ZOCCATELLI, PierLuigi: Esoterism, Deviance, and Repression: An Introduction to the Movement for Spiritual Integration into the Absolute (MISA), The Journal of CESNUR 1 (1), 2017, s. 16. Podobně Di Marzio tvrdí jednoznačně: MISA je esoterické hnutí. – DI MARZIO, Raffaella: MISA, the Anti-Cult Movement and the Courts: The Legal Repression of an Esoteric Movement, The Journal of CESNUR 1 (1), 2017, s. 28.
Grafika nad nadpisem je částí současné internetové prezentace duchovní školy Rezonance.