Křesťané si připomněli 99 let od stržení Mariánského sloupu

Hned tři křesťanská setkání se konala v pátek 3. listopadu na připomínku 99 let od stržení Mariánského sloupu. Magistrát Hlavního města Prahy nedávno zamítl, aby na místě této barokní památky byla postavena její přibližná replika.

Ekumenické setkání

Okolo čtvrté hodiny se sešlo u kostela sv. Mikuláše deset členů různých křesťanských církví na akci Kající modlitba u příležitosti výročí stržení Mariánského sloupu. Hlavním organizátorem byl farář ČCE Jaroslav Pechar. Mezi účastníky byli též členové spolku Exulant. Původně přislíbil účast také emeritní starokatolický biskup Dušan Hejbal, ale během dne se omluvil. Duchovní Církve československé husitské, kteří byli pozváni, nemohli přijít.

Ekumenické setkání u kostela sv. Mikuláše; obě setkání obcházel jediný protestující proti postavění repliky sloupu.

Pechar uvedl, že záměrem akce je usmíření, nikoli podpora kterékoli strany v nedávné kauze: „Atmosféra je napjatá, pozice vyhrocené. Zastánci i odpůrci sloupu mají argumenty, které se nemají kde potkat a smířit. Jsou to ovšem argumenty logické a nedají se shodit ze stolu jako blábol.“

Účastníci zahájili setkání zpěvem evangelické písně „Přijď již, Duchu stvořiteli“. Během vyznání vin někteří z nich uváděli, že jako provinění vnímají to, že se dost nezasazovali o zprostředkování komunikace mezi jednotlivými stranami sporu. Zastavili se také u pomníku Mistra Jana Husa, na místě popravy sedmadvaceti českých pánů a nedaleko místa, kde stával Mariánský sloup – přímo na místě již probíhalo římskokatolické setkání.

Kajícná modlitba u Husova pomníku

Zde akci zakončil krátkou promluvou Štěpán Filipec, pastorační asistent z farnosti při Týnském chrámu. Zmínil Husovu mariánskou úctu i potřebu hledat hlubší porozumění mezi křesťanskými církvemi. Na závěr se účastníci pomodlili Otčenáš.

Obě shromáždění se trochu zrácela mezi turisty

Katolická setkání na místě sloupu

Ve stejnou dobu probíhalo na místě zbořeného sloupu modlitební setkání přibližně tří desítek ctitelů Panny Marie, kteří četli litanie k Neposkvrněnému srdci Mariinu a Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu. Mezi modlitbami zaznělo také několik promluv, v nichž zaznívala naděje na to, že rozhodnutí magistrátu není posledním slovem.

Mariánské litanie na půdorysu strženého sloupu

Poté navázala pobožnost Hnutí obnovy duchovních tradic. Podle své brožurky Duchovní setkání u mariánských sloupů v České republice ji vedl předseda hnutí, Jiří Koníček. Na půdorysu sloupu byla postavena velká socha mariánská socha a socha Pražského Jezulátka. Věřící k nim kladli květiny a svíčky.

Pobožnost vedená Jiřím Koníčkem

Koníček zmínil v promluvě potřebu hájit tradice křesťanské Evropy a odkaz předků. Rovněž zmínil Husovu úctu k Panně Marii a potřebu usmíření křesťanských církví. Jako biblické čtení zvolil obraz ženy oděné sluncem ze Zjevení Janova (Apokalypsa; ZJ 12,1-5). Následovala modlitba za český národ.

Úvodní slovo k brožurce z pera arcibiskupa Graubnera: „Víra našeho lidu zasazuje políček postojům sekularizace.“

 

 

 

Součástí obřadu bylo zasvěcení Prahy a Pražanů Panně Marii, zpěv lidových mariánských písní, četba Hrubínovy básně Torzo mariánského sloupu a závěrečné požehnání sochou. Účastníci se pak vydali v průvodu do Týnského chrámu na mši.

Závěrečné požehnání


%d blogerům se to líbí: