Souhrn aktivit českého společenství oddaných Krišny

Souhrn aktivit českého společenství oddaných Krišny

Džajagurudéva dás připravil ke 121. výročí narození Šríly Prabhupády, zakladatele hnutí Hare Krišna, rekapitulaci toho, čeho hnutí v Česku ve svobodných poměrech dosáhlo. Jeho článek, koncipovaný jako dopis Prabhupádovi, otiskl časopis Náma Hatta ve svém 5. čísle letošního, 21. ročníku (vyšlo v říjnu 2017). Džajagurudéva dás byl jako jeden z prvních českých oddaných Krišny zasvěcen již roku 1976 (o své konverzi k hnutí Haré Krišna vypráví zde). K informacím v jeho článku zde přidáváme několik dalších.

Z přehledu vyplývá, že zasvěcených českých oddaných je více než 150 a dalších asi 130 lidí je s hnutím v úzkém kontaktu, takže jsou považováni za členy místních společenství (tzv. kongregací). Počty, které Džajagurudéva dás uvádí, jsou překvapivě nízké. Osob, které při posledním sčítání lidu roku 2011 uvedly, že se hlásí k Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny (k hnutí Hare Krišna), bylo 625. Je tedy pravděpodobné, že mezi nimi byl i nezanedbatelný počet sympatizantů a příležitostných účastníků akcí, které oddaní pořádají.

Pražskou kongregaci tvoří dva chrámy (mandiry) a nyní už pět vegeta­rián­ských restaurací (tři z nich nesou typické jméno „Góvinda“). Předchůdce chrámu Náma Hatta vznikl již roku 1991, ale od roku 2010 sídlí tento chrám a společenství kolem něho v blízkosti Prahy, v obci Lužce, dosažitelné ještě městskou dopravou. Společenství mandiru se na veřejnosti prezentuje také jako Centrum pro védská studia a vydává již zmíněný časopis Náma Hatta. Pražskou mezeru po odstěhovaném chrámu zaplnil roku 2013 nový Harinám mandir v Libni. Oddaní z těchto pražských společenství pořádají dvakrát týdně v centru města harinám, průvod zpívající mantru „Hare Krišna“ a tančící za doprovodu indických hudebních nástrojů. Každoročně připravují rathajátru, slavnostní pochod oddaných dopro­vázejících vůz se sochami božstev. Letos se v centru Prahy konal již podesáté (více o něm zde). Všechny tyto akce doprovází rozdávání duchovní literatury a někdy též rozdávání prasádam – jídla obětovaného Krišnovi.

Nejstarší české společenství oddaných, farma Krišnův dvůr, založená již roku 1990, produkuje potraviny v kvalitě „bio“ a dodává je jak do vegetariánských restaurací, patřících k hnutí, tak i dalším odběratelům. V posledních letech toto společenství zahájilo několik projektů: především je to restaurace Góvinda v Benešově a dále misijní aktivity Šástra dána (rozdávání Prabhupádových knih) a Mantra fest (ve spolupráci s Gymnáziem Benešov; letos byl druhý ročník). Místní oddaní se po neúspěchu gurukuly (školského zařízení v duchu oddanosti Krišnovi) roku 1997 k takovému projektu ve skromnější podobě vrátili a už pět let vedou Středisko domácího vzdělávání (více o tomto projektu je zde). O svých aktivitách informují obyvatelé Krišnova dvora zde.

Nejstarším moravským střediskem je sice Čakra v Lutotíně (roku 2010 otevřelo vegeta­riánskou restauraci Góvinda v Olomouci), ale velmi aktivně ve výchově bhaktů, v progra­mech pro veřejnost i v roz­dávání Prábhupádových knih nyní vystupuje centrum Prabhupád Bhavan v Brně. O podobnou veřejnou prezentaci na severní Moravě a ve Slezsku usiluje centrum Šrí Hari Dhám se základnami ve Fulneku a v Ostravě. V obci Nové Sady působí několik rodin oddaných, které se společně podílejí na produkci vegetariánských potravin a na provozu komunitního centra Nava Nandagram. Vedle výše zmíněného Krišnova dvora bude fungovat další farma, Nava Gókula, v obci Skavsko. Oddaní tam již více než dva roky pracují v zemědělském objektu, který byl ve velmi špatném stavu (více o začínající farmě zde).

Velkým společným projektem českých příslušníků hnutí Hare Krišna je každoroční padajátra, pochod oddaných s ozdobeným volským povozem s oltářem. Koná se již 24 let. Na letní cestě po vesnicích a městech oddaní zpívají mantru „Hare Krišna“, rozdávají prasádam a knihy, pořádají programy pro děti a přednášky pro dospělé. Dalšími společnými projekty jsou letní týdenní pobyty oddaných, letní tábor pro děti, taneční škola nebo časopis Náma Hatta, který vychází na 32 barevných stranách ve dvouměsíční periodě. Menších, spontánně vzniklých projektů, které třeba ani ústředí českého hnutí Hare Krišna nezaznamenává a které ani Džajagurudéva dás ve svém článku nepopsal, je ovšem daleko více. Zvláště pokud vezmeme v úvahu počet oddaných u nás, je množství jejich aktivit až překvapivé a jejich obětavost a nadšení se zdají být obdivuhodné.

Poznámka: Cestu českého společenství oddaných do roku 2010 stručně zachytil představitel hnutí Trilokátma dás zde. Počátky hnutí u nás popisuje publikace Historie hnutí Hare Krišna v Československu 1896–1989 (Archiv hnutí Hare Krišna ČR, 2017). Více o vzdělávání v hnutí Haré Krišna je zde.



%d blogerům se to líbí: