V Kalifornii sídlící výzkumná a vzdělávací instituce s vazbou na evangelikální kruhy Barna Group publikovala studii o věroučných pochybnostech mezi americkými křesťany. Z červnového online průzkumu na vzorku čítajícím 1 015 respondentů vyplývá, že pochybování o náboženství a Bohu zakouší čtvrtina (26%) lidí, kteří se sami označují (resp. označovali) jako křesťané (přičemž u „praktikujících křesťanů“ je to procent devatenáct), dalších 40% říká, že pochybnosti mělo v minulosti. Pouze 35% tvrdí, že nic takového nezakusilo.
Nejvíce pochybovačů je ve skupině narozených v osmdesátých a devadesátých letech minulého století („Millenials“), častěji jsou to muži (32% vs. 20%) a vysokoškoláci (37% vs. 19% lidí nižším vzděláním).
Výzkumníci z Barny se dotazovali i na to, jak na tyto pochybnosti věřící reagovali. Zjistili, že téměř polovina (45%) přestala navštěvovat bohoslužby, tři z deseti přestali číst Bibli, 29% se přestalo modlit. Čtvrtina přestala s blízkými o víře hovořit. U 39% k podobným změnám nedošlo.
Čtyři z deseti se o pomoc v pochybnostech obrátili na přátele či rodinu, 19% našlo oporu ve svém partnerovi. Pro více než pětinu (22%) byla útočištěm církevní společenství, 29 % se uchýlilo k Bibli, patnáct procent k četbě literatury o náboženství či duchovním životě, dvanáct ze sta si odpovědi hledalo na Internetu. Autoři studie s překvapením konstatují, že pouze 18% se obrátilo na kněze či pastora: „Skutečnost, že tak málo lidí přichází k duchovním vůdcům (…) může odrážet neochotu důvěřovat jedincům či institucím, jichž se pochybnosti týkají, stejně jako výzvy, kterým při vytváření bezpečného prostředí pro pochybnosti duchovní čelí.“ (Praktikující křesťané jim však ve svých pochybnostech důvěřují více: 32 %). Pětina respondentů uvedla jiné metody, jak se s pochybováním vypořádat.
Nakonec se studie věnuje tomu, jaký je důsledek pochybování v životech křesťanů v USA. Konstatují, že více než polovina (53%) z nich uvádí, že jim pochybnosti (a hledání odpovědí) víru posílily. Pro 28% nemělo pochybování o víře žádné důsledky, sedmi procentům to naopak víru oslabilo. Jeden pochybovač z osmi (12%) ji zcela ztratil. Posílení víry se týkalo především praktikujících křesťanů (87 %). U evangelikálů to je dokonce 95%. Vedle opory v církevním společenství hraje při posilování víry roli nejbližší rodina.
„Duchovní pochybnosti křesťany doprovázejí už od dob apoštolů – a dnešní doba není výjimkou. V prvním století stejně jako jejich následovníci ve století jednadvacátém si kladou otázky ohledně různých aspektů teologie, pochybují o existenci Boha a v těžkých chvílích s bolestí pociťují jeho zdánlivou nepřítomnost,“ říká šéfka vydavatelství Barna Group Roxanne Stoneová a pokračuje: „Pochybnosti jsou obrácenou stránkou víry, působí jako katalyzátor duchovního růstu. To by mělo pastory a duchovní rádce vést k tomu, aby nahlíželi na období duchovních pochybností u jejich svěřenců jako na úrodnou půdu, a ne jako nebezpečné území.“
Zpracováno podle Barna Goup. Ilustrační obrázek: Wikimedia.
