Na Den modliteb 4. května pořádal americký prezident v Růžové zahradě Bílého domu slavnostní recepci pro náboženské vůdce. Podepsal při této příležitosti exekutivní rozhodnutí nazvané „Podpora svobodného projevu a náboženské svobody“, kterým omezuje tzv. Johnsonův dodatek zakazující náboženským organizacím, jež požívají daňové úlevy, politické projevy. D. Trump přitom prohlásil, že „víra je hluboce zakořeněná v historii naší země, je duchem našich základů a duší našeho národa“, a že jeho vláda jako „vedoucí příklad náboženské svobody“ ve Spojených státech „nedopustí, aby věřící lidé byli sledováni, šikanováni nebo umlčováni.“
Své exekutivní nařízení Trump představil jako naplnění slibu, kterým si získal významnou část konzervativního religiózního voličstva, ovšem o úplném zrušení zmíněného zákona by musel rozhodnout Kongres.
Trumpův podporovatel televangelista Mark Burns (na obrázku), který se recepce zúčastnil, prohlásil, že je to „skvělý den pro náboženskou svobodu v Americe“.
Avšak ne všichni křesťanští konzervativci jsou z dekretu nadšení. Známý právník hájící náboženskou svobodu, profesor Princetonské university, Robert P. George je dokonce označil za “irelevantní a urážlivé”, protože nic podstatného podle něj neřeší, jelikož samotný Johnson Amendment totiž není v praxi téměř vůbec uplatňován. Původní návrh obsahoval mnohem více. Zahrnoval výjimky pro věřící, školy a korporace např. z uplatňování antidiskriminačních zákonů.
Výkonný ředitel The American Civil Liberties Union Anthony Romero sdělil, že proti nařízení nepodniknou žádné právní kroky, což obvykle činí, když se podle jejich názoru porušuje princip oddělení státu a náboženství. Norma totiž „nemá významné politické důsledky”.
Podle loňského průzkumu Pew Research Center slyšelo svého duchovního hovořit pro nebo proti některému z kandidátů 14 procent Američanů.