Rozhodnutí prezidenta D. Trumpa o ponechání velvyslanectví USA v Tel Avivu zklamalo mnohé evangelikály, kteří věřili, že jeden z klíčových volební slibů kampaně splní co nejdříve. Američtí konzervativní protestanté jsou často stoupenci tzv. křesťanského sionismu, pro nějž je existence Státu Izrael spojena s eschatologickými očekáváními a uznání Jeruzaléma coby hlavního města je pro ně více než jen symbolickou záležitostí. Návštěva Blízkého východu byla pro tuto změnu ideální příležitostí. Právě po návratu z ní však Trump oznámil, že ambasáda zatím zůstane v Tel Avivu. Americký Kongres v roce 1995 přestěhování velvyslanectví uzákonil, všichni prezidenti však od té doby podepisují dočasný odklad tohoto rozhodnutí.
Organizace Christians United for Israel reagovala slovy, že “prezident ví, že Jeruzalém je věčným a nerozděleným hlavním městem Izraele a pevně věříme, že umístění našeho velvyslanectví by mělo tuto realitu odrážet.”
Podle Bílého domu šestiměsíční odklad „v žádném případě neznamená ústup od prezidentovy silné podpory Izraele“. Nejde prý o porušení slibu, ale jen o jeho oddálení, aby tak podpořil úspěch vyjednávání dohody mezi Izraelem a Palestinci, což je v souladu s prezidentovou prioritou, kterou je „obrana amerických národních zájmů v oblasti bezpečnosti”.